Mnoho romských organizací se věnuje práci v terénu, tedy zcela konkrétní pomoci při řešení složitých problémů v romských komunitách. Terénní sociální práce se stává velmi významnou pomocí těm, kteří se sami nemohou vyrovnat s vzniklými problémy. Samozřejmě to není všelék. Možnosti a rozsah terénní práce má své limity. Nicméně kde se pro ni podařilo vytvořit potřebné podmínky a zázemí, tam se začínají objevovat výsledky. O tom, jak se v této oblasti daří v Karlových Varech, jsme hovořili s Květou Bílou, vedoucí občanské poradny a koordinátorkou terénních pracovníků na Karlovarsku.

„Většina problémů, s nimiž se zabýváme, je především sociálního charakteru: bydlení, nezaměstnanost a také mezilidské vztahy. Práce v poradně se prolíná s tím, co se dělá přímo v terénu. Získáváme tak velmi cenné znalosti a praktické zkušenosti, s nimiž můžeme zdokonalovat a zkvalitňovat poradenskou činnost i terénní práci. Na základě těchto znalostí a zkušeností jsme dnes schopni lépe a kvalifikovaněji plánovat své činnosti a aktivity. Pracovníci poradny jsou mnohem lépe připraveni na vyhodnocení situace, kterou je třeba u konkrétních klientů řešit. Znalost prostředí a podmínek je důležitá. Za ještě významnější však považuji znalosti o fungování systému veřejné správy: to znamená místní, krajské i státní správy.“
Podle Květy Bílé je na vládní úrovni znalost romské problematiky na dobré úrovni a jsou vytvářeny možnosti pro její ovlivňování. Naopak místní a krajská samospráva stojí teprve na počátku vytváření vlastního přístupu k řešení problémů romské populace. „V tomto směru vidíme mnoho dosud nevyužitých možností a příležitostí ke spolupráci. Obecně bych to shrnula tak, že je třeba propojit spolupráci veřejné správy, ziskového i neziskového sektoru.“

Dezider Giňa