Proč si vážím Boženy Filové a Jaroslava Balvína

Tito jmenovaní pracují na Magistrátě hlavního města Prahy. Paní Filová jako koordinátorka pro záležitosti romské komunity a romských projektů, doktor Balvín jako odborný referent pro národnostní menšiny.
Oba jsou členové komise Rady hl. m. Prahy, kde jsem členem i já téměř osm let.

Dám přednost paní Boženě Filové jako ženě a chci o ní říci několik slov. Paní Božena Filová se dostala do funkce koordinátorky prostřednictvím konkurzu, který vyhrála. Ve funkci a v komisi pracuje úspěšně a její nadřízení jsou s ní spokojení. Jsme spokojeni i my Romové, tj. paní Marie Gailová a já, kteří v komisi zastupujeme romská občanská sdružení v Praze. S Boženou Filovou se nám spolupracuje dobře. Je aktivní ku prospěchu realizace romských projektů i v řešení romské problematiky. Poznal jsem ji v době sametové revoluce z její činnosti v romských občanských sdruženích. Tato sdružení často neuspěla, a proto se Božena Filová rozhodla pracovat jako sociální pracovnice na Praze 5-Ohrada. Založila občanské sdružení Velká Ohrada. S Věrou Puľovou pracovaly velice úspěšně. Po příchodu na magistrát se aktivně zapojila do sjednocování romských občanských sdružení registrovaných na území hlavního města. Svolávala a svolává tato sdružení k jednání v poradním sboru romských aktivistů a poradců z jednotlivých městských částí. S panem Ladislavem Goralem založila romské občanské sdružení RomPraha, které sdružuje některá romská občanská sdružení Prahy. Romové jsou s ní spokojeni a mají ji rádi. A já také.
Jaroslava Balvína znám od roku 1993 jako velice dobrého organizátora. To bylo v době, kdy začal pracovat jako vedoucí Ústavu pro studium romské kultury na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Nevím o tom, že by byl estébák, anebo že by donášel na lidi v době totality, jak to někteří lidé o něm říkají. Nevím, proč ho tak nenávidí. Pracoval v Ústí nad Labem v romském občanském sdružení velice úspěšně. Rozvíjel velmi úspěšně Hnutí R, které udělalo velmi mnoho práce v oblasti pedagogiky a v oblasti života Romů. Na funkci odborného referenta pro národnostní menšiny nastoupil v Praze v roce 1997, v době kdy tato funkce nebyla dlouho obsazená. Dělá výstavy, fotografuje Romy v celé České republice i v zahraničí. Někteří Romové ho nazývají dvorním fotografem Romů. Sám jsem se přesvědčil, že ho Romové mají rádi, když jsem byl dvakrát v Ústí nad Labem, tak ho Romové vítali jako svého, jako Roma. Vyjadřovali mu velkou úctu. A vedle toho i mně.
V komisi pracuje velice aktivně a úspěšně. Členové komise ho mají rádi. Mnoho romských projektů, podaných v žádostech o dotaci, prošlo grantovou komisí hlavně díky jemu a paní Filové. Mohu to potvrdit osobně, protože jsem též za národnostní menšiny členem této komise. Matice romská a její členové projevují velkou úctu panu Balvínovi, protože podpořil i projekty Matice romské a jeho zásluhou vyšlo i několik publikací. Je to osobnost, která žije a pracuje pro národnosti. A nejraději má Romy. I když se ostatní národnosti na mne možná budou hněvat. A Romové mají rádi jeho.
Po celé republice i v zahraničí má přátele – Romy. O jeho práci svědčí i to, že od JUDr. Emila Ščuky obdržel ve jménu Romské občanské iniciativy čestné uznání za celoživotní práci ve prospěch multikulturní výchovy a vzdělávání Romů (na sjezdu ROI v Pardubicích). Z hlediska vědeckého je významné, že v roce 1994 obhájil PhDr. Jaroslav Balvín kandidátskou práci na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy se zaměřením ne edukaci Romů s názvem Etické situační hry. Jednou z hlavních oponentek byla docentka Milena Hübschmannová.
O jeho odborných i lidských kvalitách svědčí rovněž to, že Jaroslav Balvín velice blízko spolupracoval s významnými romskými osobnostmi: Elenou Lackovou, Bartolomějem Danielem, Albínou Tancošovou (bývalou pracovnicí ministerstva školství, kde měla na starosti vzdělávání Romů). Výrazná spolupráce byla realizována s docentem Júliem Tancošem, vedoucím Katedry romské kultury Univerzity Konštantína Filozofa v Nitře. Dlouhodobě spolupracuje též s Maticí romskou, které jsem předsedou.
Velkou práci pro propagaci romského etnika dělá Jaroslav Balvín organizací svých výstav fotografií po celé České republice i v zahraničí. Jeho nyní již více než 70 výstav podává obraz života současných Romů.
Já osobně jej považuji za svého dobrého přítele, který mě nikdy nezklamal. A to, že neumí romsky, jak někteří romisté poukazují, mi nevadí. Protože už polovina Romů v ČR také neumí romsky. Přesto se považují za Romy. Ať si každý vstoupí do svého svědomí a udělá si v srdci pořádek.
Jsem přesvědčený, že tímto článkem proti sobě postavím několik svých přátel, romistů. Budu mít už 60 roků. Něco jsem již zažil, něco jsem už i přežil. A jestli jsem někoho urazil, jako věřící člověk prosím o odpuštění a podle evangelia doporučuji neposuzovat lidi, nesoudit je zle, aby sami nebyli souzeni naším Pánem a Bohem Ježíšem Kristem. Přeji všem lidem mnoho lásky a dobra, pokoje a míru v srdcích.

Vlado Oláh