Po pěti letech opět zemi postihla gigantická povodeň. Své domovy muselo opustit na 220 000 lidí. Škody se předběžné odhadují na 60 až 90 miliard korun. Zaplaveno bylo 504 obcí, zničeno na tisíc domů a 73 mostů. Obnova postižených míst potrvá více než dva roky. Následky katastrofy pomáhá nyní likvidovat také stovka záchranářů z osmnácti zemí Evropy.
Tentokrát voda bouřila převážně v Čechách a na jihu Moravy. Zaplavovala a ničila vše, co jí stálo v cestě. Města i vesničky v povodí Vltavy a Berounky, ale i Labe a Podyjí poznaly, co dokáže rozbouřený živel.

Pro jižní Čechy bylo nejhorší to, že voda přišla vlastně dvakrát. První povodňová vlna začala opadávat ve středu 7. srpna. Jihočeský krajský hejtman dokonce vydal prohlášení, že nejhorší již mají za sebou. Během několika hodin se situace úplně změnila. Začalo pršet a o víkendu již procházela jižními Čechami druhá vlna záplav. Voda řádila v Českém Krumlově, kde zaplavila i velkou část historického centra města, které je na seznamu světového kulturního dědictví. Pod vodou se ocitly České Budějovice; světoznámý Budvar musel přerušit výrobu. Malou vesničku Metly po protržení hráze nedalekého rybníka voda téměř smetla z povrchu země. Řeka Otava zase zaplavila město Písek. Nejstarší most ve střední Evropě tam zmizel úplně pod vodou – zničeno je jen kamenné zábradlí a jedna socha.
Svůj díl pohromy si vybraly také západní Čechy. Voda se prohnala Plzní, zaplavila Beroun a Karlštejnsko a blížila se ku Praze. Postupovala k ní i voda z jižních Čech. Vltavská kaskáda nemohla více než stoletou vodu zadržet a město uchránit.
Do Prahy nejdříve dorazila voda z Berounky. Odborníci předvídali, že Pražany čeká dvaceti až padesátiletá voda. V úterý 13. srpna už byla zatopená velká část Prahy. Více než stoletá voda zaplavila nejen pražské ostrovy, ale i část historického centra. Pod vodou se ocitly také Libeň, Holešovice a Karlín, kde žije početná romská populace. Právě Karlín byl zřejmě postižen nejvíce. V době uzávěrky našeho listu spadly již tři domy a nebezpečí dále trvá. Statici prohlížejí jednu budovu po druhé, zda nehrozí zřícením. Těžce postiženo bylo i metro. Velká část stanic byla nebo dosud je pod vodou. V jednom místě voda dokonce protrhla tunel. Opravy si vyžádají asi dvě miliardy korun a odhaduje se, že podzemní doprava bude v Praze plně fungovat nejdřív o Vánocích.
Svou daň si vyžádala voda i v pražské zoo, která byla připravena kvůli nepřesné předpovědi na padesátiletou vodu. Muselo být utraceno několik zvířat, jiná se utopila. Do Vltavy unikli lachtani a jeden z nich, Gaston, doplaval až do Německa. Při zpátečním transportu bohužel uhynul, zřejmě následkem šoku, vyčerpání nebo vnitřního zranění.
Po Praze zasáhla tragédie další místa: v Roztokách byla mimo jiné zaplavena místní továrna na výrobu léčiv a v Neratovicích Spolana, odkud unikl chlor. Na Litoměřicku vzniklo jezero o rozloze asi dvacetkrát osm kilometrů. Pod vodou se ocitl i Terezín. V Ústí nad Labem se naštěstí nejkatastrofičtější scénáře nenaplnily, přesto voda zaplavila níže položené části města, mimo jiné Spolchemii. Podle informací společnosti Člověk v tísni záplavy na severu způsobily škody ve větším rozsahu, než v jižních Čechách. Poničeno je tam také daleko více obcí.
Živelní pohroma však nepostihla jen Českou republiku, těžce zkoušejí i Německo a Rakousko. Dunaj a jeho přítoky zaplavují města a vesnice. Povodňová vlna minula Vídeň a postupovala dál na Bratislavu. Ochránily ji rozsáhlé lužní lesy mezi Vídní a Bratislavou i vodní dílo Gabčíkovo. Po řece Dyji dorazila z Rakouska stoletá voda též na Znojemsko a ohrozila tamní městečka a vesnice. Několik obcí bylo evakuováno, ale na nejhorší nedošlo. Lidé sami ničili úrodu na polích, když na nich budovali ochranné hráze, aby voda nepronikla do obcí.
V Německu jsou povodněmi nejvíce postiženy Bavorsko a Sasko. Zejména metropole Saska Drážďany si vody užívá do sytosti. Před budovou místní Opery se vytvořilo jezero. Zaplavena byla světoznámá obrazárna Zwinger. Záchranáři vybudovali provizorní šestikilometrovou hráz, která měla chránit tzv. chemický park – areál chemických a dalších firem. Voda se však ukázala silnější a hráz padla.
V době naší uzávěrka povodeň postupovala dál směrem k moři – na Magdeburg a Hamburk.
Roman Růžička