Evropská komise proti rasismu a nesnášenlivosti (ECRI) ve své Třetí zprávě o České republice, vyjadřuje krom jiného znepokojení nad skutečností, že segregace romského obyvatelstva nabývá fyzické podoby. Ve zprávě se poukazuje na to, že v romských ghettech se „kumulují sociální a ekonomické nevýhody“.

Zhoršující se hospodářské podmínky, rasová diskriminace a především negativní vztah místních úřadů způsobují romské populaci neřešitelné problémy. Segregování Romů do vymezených enkláv je fyzický projev rasové diskriminace, která se stává běžnou praxí na místní úrovni. Česká veřejnost se proti této praxi nestaví na odpor, protože Romy nepovažuje za svoji součást; segregaci Romů naopak podporuje a podle průzkumů ve-řejného mínění se většina dotázaných vyjadřuje pro to, aby se vůči Romů postupovalo mnohem tvrději. „Diskriminace Romů v oblasti veřejného bydlení i na soukromém bytovém trhu od poslední zprávy ECRI patrně pokračuje a ještě se zrychluje.“ To je závěr, k němuž komise dospěla při hodnocení situace Romů v oblasti bydlení.
Je pravda, že jen málo romských organizací reaguje na tak drastický vývoj a místní úřady se setkávají jen s malým odporem Romů proti segregačním praktikám, které se stávají součástí jejich politiky vůči romskému obyvatelstvu. Mnohem závažnější však je, že selhává „vládní dozor nad činností místních úřadů“ i přesto, že samosprávné orgány vydávají pravomocná rozhodnutí poškozující Romy v klíčových oblastech jejich života. Ve zprávě se uvádí: „Co se týká bytového sektoru, české ústřední orgány veřejně přiznávají existenci výše uvedených problémů a naléhavou potřebu čelit těmto segregujícím trendům. Ústřední orgány nicméně poukazují na obtíže při snahách o řešení těchto problémů, jelikož pravomoc náleží městským úřadům.“ Taková argumentace je však nepřijatelná vzhledem k tomu, že stát disponuje pravomocemi a kompetencemi k tomu, aby zajistil naplňování svých mezinárodních závazků v oblasti lidských a občanských práv, tedy i otázek rovnosti a nediskriminace. Je nepřijatelné, aby se stát na jedné straně zavazoval k respektování mezinárodních závazků a na straně druhé dopustil, aby je orgány místní samosprávy hrubě porušovaly. Je povinností státu vytvořit takové mechanismy včetně soudních, aby i orgány místní samosprávy nesly plnou odpovědnost za rozhodování, která jsou v rozporu s lidskými a občanskými právy. Zpráva ECRI k takovým krokům vyzývá vládu ČR ve svých doporučeních, ale je také třeba, aby se toho intenzivně dožadovaly romské organizace, které zastupují zájmy a potřeby ostatních Romů.

Dezider Giňa