Problém obyvatel hotelového domu v Bohumíně se táhne už měsíce a my jej v Romano hangos po celou dobu sledujeme. O posledním vývoji situace vás tentokrát informujeme prostřednictvím rozhovoru s Kumarem Vishwanathanem, předsedou občanského sdružení Vzájemné soužití, které se snaží tamním lidem ze všech sil pomoci.

Jak ovlivnilo rozhodnutí soudu situaci, v níž se nacházejí obyvatelé hotelového domu?
Jak víte, soud jsme u okresního soudu prohráli: uznal, že město má právo lidi vystěhovat bez náhrady bydlení. Avšak krajský soud potvrdil předběžná opatření, což je dosti ambivalentní. Rodiny se odvolaly proti rozhodnutí okresního soudu o vystěhování bez náhrady bydlení, ale stále tam bydlí. Problém však spočívá v tom, že se čeká na rozhodnutí krajského soudu – toto mezidobí je pro ně náročné už proto, že udeřila studená zima.

Jaké jsou současné podmínky v hotelovém domě?
Netopí se tam. Pouze v prvních čtyřech poschodích, jinak je dům nevytopený. Město záměrně den po návštěvě zástupkyně ombudsmana Anny Šabatové a zmocněnce vlády ČR pro lidská práva Svatopluka Karáska odpojilo topení asi za trest. Viděli jsme na vlastní oči, že je tam odříznutý kus trubky, není to tedy vada zařízení, ale ukázka arogance a moci. Dnes je v domě ukrutná zima, kolem 27. listopadu byl venku velký mráz, což se promítlo i na teplotě uvnitř bytů. Ze sdružení Vzájemné soužití jsme dovezli nějaké menší fukary, ale nemají výrazný efekt, když je celý objekt od čtvrtého patra nahoru nevytopený. Jedná se o takové lokální zahřátí, kde si z fukarů mohou vymrzlí obyvatelé zahřát ruce nebo nohy. Elektřina odpojena nebyla.

A co bezpečnostní služba – stále objekt hlídá?
Neustálá přítomnost ochranky na vrátnici omezuje rodinný a osobní život lidí. Nesmějí se setkávat se svými rodinami a přáteli, nesmějí přijímat návštěvy, dovnitř dokonce nepustili ani jejich právní zástupkyni. Průběh celé záležitosti a samotné chování města vzbuzuje mnoho otázek: zda náhodou nedochází k porušování dalších práv a pravidel právního státu, kde policie by měla respektovat zákon a neměla by se podmaňovat politickým dohodám pouze s jednou stranou sporu.
Říkám to kvůli situaci, která nastala na počátku října, kdy jsme všichni s paní Šabatovou stáli před vchodem a čekali, až nás bezpečnostní agentura vpustí dovnitř za rodinami. Protože to bylo marné, volali jsme kolem páté hodiny večer policii a žádali, aby dorazila na místo. To nejprve odmítla, že se do toho nebude vměšovat, protože neví, o co jde, my jsme ale policii upozornili, že má chránit právo těchto rodin, i jejich právo přijímat návštěvy, dohlížet na respektování základních lidských práv – například na rodinné soukromí a život. To vše je zakotveno v různých mezinárodních smlouvách, které Česko podepsalo a ratifikovalo. Policie se nechtěla angažovat a odešla pryč. Pak přišel starosta a pochválil bezpečnostní agenturu, že odvádí dobrou práci, když nikoho nevpouští. Upozornili jsme pana starostu, že schvaluje porušování zákona – on odvětil, že na něj můžeme podat žalobu nebo trestní oznámení. Následně jsme tak učinili z důvodu zneužívání moci veřejného činitele, protože nabádá členy ochranky k omezování osobní svobody obyvatel hotelového domu. Paní Šabatová pak kvečeru požádala policii, aby zajistila průchod právu. Protože to je povinností policie. Teprve potom nám dovolili vstoupit do budovy.

A jak to vypadá teď: vstup do budovy pro příbuzné a přátele stále trvá, nebo došlo k nějaké změně?
K našemu zděšení tam již druhý den ochranka opět odmítla pouštět návštěvy. Domnívám se, že od svého vedení dostala takový pokyn. Znovu jsme zavolali policii, ta si vyžádala, abych vyšel z budovy ven a řekli mně, že došlo k dohodě mezi policií a městem. Takže napříště prý bude asistovat při vyvedení návštěv z objektu včetně nás. Podali jsme na takový postup stížnost – v různých okamžicích totiž policie zaujímala různé postoje, což je velmi zvláštní. Už to, že k dohodě mezi městem a policií došlo, je zavádějící a nelze přistoupit na to, že policie se přikloní k jedné straně sporu - má přece zajišťovat dodržování zákonů. Policie se domnívá, že město má právo regulovat vstup do budovy. Z našeho hlediska ale město nereguluje, nýbrž zakazuje vstup, což je v rozporu s policejním prohlášením. Není možné, aby policie prohlašovala jednu věc, a činila jinou. Musí prokázat, že je její postup správný a že nedochází k jednostrannému upřednostňování pouze jedné strany sporu na základě neprůhledných dohod.

O chování města bylo řečeno již mnohé. Co si myslíte o postoji, který zaujal starosta?
Město nechce uznat a nemá pochopení pro to, že se jedná o lidi, kteří tam nadále bydlí jen proto, že nemají kam jít. Nejsou tam přeci pro zábavu. Na městě si naopak myslí, že tam zůstávají záměrně a ze zlé vůle, vůbec zde není pochopení či alespoň vůle porozumět závažnosti situace, v níž se tyto rodiny nacházejí. Pokud je investiční záměr špatný, což je v tomto případě jasné, není možné, aby se toto promítalo do života obyvatel Bohumína, a aby to na ně mělo takový přímý a navíc negativní dopad. Město jako podnikatelský subjekt je za své počínání zodpovědné, tato odpovědnost přeci neleží na bedrech obyvatel hotelového domu. Než objekt odkoupilo město, žily v hotelovém domě funkční a naprosto přirozeně fungující rodiny. Potom se z nich stali bezdomovci, což je nepřijatelné, nemravné a nemorální. Záměrem města by nemělo být, aby z bohumínských obyvatel činilo bezdomovce jen proto, že si přeje vybudovat luxusní bydlení pro střední třídu, ale mělo by se postaralo o sociálně slabé rodiny v rámci sítě sociálních služeb. Takové počínání města je absurdní!

Chystáte nějaké další právní kroky?
Protože jsou předběžná opatření potvrzena krajským soudem, paní zmocněnkyně požádala soud, aby byla předběžná opatření vykonána i co se týče zabezpečení tepla. Uvažujeme o podání žádosti na předběžné opatření, které se bude týkat čistě dodávání tepla. Cílem tohoto kroku je, aby soud městu uložil povinnost zajistit, respektive obnovit dodávky tepla. Paradoxem je, že v den zmíněné návštěvy, kdy hotelový dům navštívila i paní Šabatová, město doslova přetopilo prostory hotelového domu – po jejím skončení ale odřízlo rozvodové potrubí, o čemž existuje důkaz.

Rýsuje se nějaká další naděje pro lidi z hotelového domu?
Od prvního prosince Vzájemné soužití přijme do pracovního poměru dvě maminky, paní Ščukovou a Tichánkovou, na pozici terénních pracovnic. Absolvují vstupní školení, ale o jejich kvalitách jsme se přesvědčili, protože svou odvahou dokázaly pomoci i ostatním lidem, kteří se ocitli ve stejné situaci. Podobných případů vystěhování je zde v Bohumíně, tedy nejen v hotelovém domě, více. Jako další, zatím jediné dočasné východisko ze situace rodin, se jeví uspořádání finanční sbírky, k čemuž se už nabídla Liga lidských práv a Athinganoi.

Lucie Fremlová

Poznámka redakce: Po pořízení rozhovoru předseda sdružení Vzájemného soužití Kumar Vishwanathan informoval redakci Romano hangos, že karvinský soud uložil městu Bohumín pokutu 5000 Kč za porušení předběžného opatření v kauze hotelový dům tím, že rodinám zastavilo dodávky tepla, a to přesto, že firmám sídlícím v nižších patrech objektu je dodáváno teplo i nadále. K přerušení dodávky došlo dne 5. října, tedy den poté, kdy obyvatelé domu přijali ve svých buňkách příbuzné a hosty z řad nevládních neziskových organizací, Úřadu vlády ČR, Kanceláře veřejného ochránce práv apod. Městu navíc soud uložil povinnost uhradit náklady řízení.