Dvacátý sedmý leden je Mezinárodním dnem vzpomínky na oběti holocaustu. V ČR má šestiletou tradici, oficiálním významným dnem je jako Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti dokonce teprve podruhé. Proč se na obě ti holocaustu vzpomíná právě 27. ledna?

„Bylo to před 61 lety, kdy byla osvobozena Osvětim 1 a Osvětim 2 – Birkenau, což byl největší koncentrační a vyhlazovací tábor za II. světové války, kde od března roku 1942 až do podzimu 1944 bylo zmařeno kolem jednoho a půl milionu lidských životů. To znamená, že Osvětim se v dnešní době stává jakýmsi symbolem pro to, co je označováno slovem holocaust – vyhlazování Židů za II. světové války. I když v Osvětimi přišlo o život také mnoho příslušníků jiných národností. Byli to třeba Poláci, Rusové nebo Romové,“ uvedla lektorka Vzdělávacího centra Židovského muzea v Praze Marie Zahradníková.
K 27. lednu patří i udělování ceny Spravedliví mezi národy. Stát Izrael a Památník holocaustu – muzeum Yad Vashem jí už přes půl století oceňují lidi nežidovského původu, kteří za války ochránili Židy před utrpením nebo smrtí. V této souvislosti Marie Zahradníková připomněla loňské ocenění, určené mnoha Čechům: „Loni vlastně, když se poprvé slavil tento den v České republice, byla odhalena u Pinkasovy synagogy pamětní deska Spravedliví mezi národy, kterých mezi Čechy bylo poměrně dost, i když se o tom málo ví.“
Jak se vyvíjí postoj společnosti k temné kapitole světových dějin, známé jako holocaust? Marie Zahradníková, která se v Židovském muzeu přes pět let věnuje vzdělávání studentů i pedagogů, hodnotí v tomto směru vývoj spíše pozitivně: „Podle mých zkušeností se situace mezi učiteli i mezi žáky a studenty nesmírně zlepšila. Informovanost stoupá a já osobně se domnívám, že je to všechno věc informovanosti – postoj, jaký člověk k tomuto jevu zaujme. Co se týče celkového přístupu společnosti, myslím, že i to se zlepšuje právě díky informovanosti. Prostřednictvím nejen médií, ale i nejrůznějších projektů, výstav a podobně. Toto téma se stává něčím, o co se lidé začínají více zajímat než dříve.“
Nicméně nelze nevidět stáletrvající, v poslední době i dost hlasité snahy zpochybňovat holocaust, kterému sami Židé říkají šoa. Pražský rabín Karol Sidon Českému rozhlasu řekl, že důvodem takových postojů jistě není krátká lidská paměť: „To, co se stalo, je něco, co svědčí o tom, co člověk dokáže v tom negativním slova smyslu. V podstatě lidé neinklinují právě k tomu, že by se rádi podívali sami sobě do tváře, že by byli schopni a připraveni reflektovat i svoje negativní vlastnosti.“
Zástupci židovských obcí v ČR, bývalí vězňové nacistických koncentračních táborů i ochránci lidských práv si 27. ledna připomněli Mezinárodní den holocaustu při slavnostním setkání v Senátu. Odsoudili přitom snahy popíračů holocaustu, kteří se snaží vyvrátit historický fakt, že za II. světové války zahynulo na šest milionů Židů. Například senátor Karel Schwarzenberg prohlásil, že s popírači holocaustu prostě nelze diskutovat. Ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát zdůraznil, že snahy o popírání holocaustu lze eliminovat jedině tím, že o šoa se budou děti více učit ve školách a bude se o něm více hovořit v médiích.
Vzdělávací centrum Židovského muzea pro školy připravilo výukové programy i putovní výstavy a chystá otevření své pobočky v Brně.

Peter Gabaľ
Rádio Praha / Econnect