Se svolením předsedy sdružení Dženo Ivana Veselého zveřejňujeme jeho dopis z června 2005 Václavu Klausovi, na jehož základě jej s doprovodnou skupinou několika dalších Romů prezident republiky přijal v lednu 2006. Krátký komentář šéfredaktora RH k souvislostem dopisu a schůzky je dále k dispozici našim čtenářům.

Vážený pane prezidente,
zaznamenal jsem diskusi o NGOismu, která následovala Vaše vystoupení na varšavském summitu Rady Evropy.
Částečně souhlasím s Vaším názorem, že existuje okruh lidí, kteří využívají neziskové organizace jako „hlásnou troubu pro své na výsost politické názory“ a podobně jako Vy zastávám názor, že politické názory se mají prosazovat otevřeně, na politické scéně, s politickou legitimitou a mandátem veřejnosti.
Coby dlouholetý předseda romského občanského sdružení jsem obeznámený zejména s poměry v romském neziskovém sektoru. Připouštím, že zástupci romských organizací – bez mandátu – hojně využívají své organizace k prosazování politických názorů. Na nedostatečný mandát představitelů romských NGO upozorňovali politici i čeští intelektuálové v minulosti mnohokrát. Zatímco za snižování mandátu romských představitelů nikdo nečelil výtkám, jakmile jste se ve stejném kontextu dotkl mandátu zástupců občanské společnosti obecně, snesla se na Vaši adresu kritika.
Rád bych získal Vaši pozornost pro fakt, že Romové prosazující své politické názory prostřednictvím neziskových organizací nemohou být házeni do stejného pytle s Neromy. Ačkoliv neziskové organizace nemají sloužit pro prosazování politických názorů, Romové je používají, protože při současném volebním systému v ČR a společenské atmosféře nemají šanci uplatnit se se svými názory v politické aréně standardním způsobem.
Domnívám se, že boom romských neziskových organizací, jehož jsme svědky od poloviny devadesátých let, jde ruku v ruce se změnou volebního systému v ČR, který – společně s chybami někdejších romských představitelů vzal Romům reálnou šanci účastnit se politického života tak, jak se ho mohou účastnit Neromové. Romové sice mohou vstupovat do politických stran, ale v nich obvykle nemají šanci prosadit se zásadnějším způsobem. Zatímco Neromové využívají neziskové organizace k prosazování politických názorů z vlastní volby, Romové tak činí z nemožnosti prosazovat své názory jinak.
Vzhledem k vysoké vážnosti, kterou u veřejnosti požíváte, bych velmi ocenil, kdybyste na toto ve svých dalších komentářích na adresu „Ngoismu“ poukázal. Zároveň bych Vás chtěl požádat o schůzku, během které bych Vás mohl informovat o cestách k řešení účasti Romů na politickém životě v zemi.

S úctou Ivan Veselý předseda sdružení Dženo,
13. 6. 2005
Pozn. red.: NGO – neziskové organizace