Téměř dva ze tří Romů jsou nyní bez zaměstnání

Romský podíl na procesu vytváření politiky, vzdělávání romských dětí a romská zaměstnanost, strategická litigace (vedení právního sporu) v případech přímé či nepřímé, skryté či otevřené diskriminace Romů – to jsou některá z témat, která zazněla na sérii tří seminářů pro 16 romských aktivistů z Čech a Moravy, které se v lednu a únoru uskutečnily v Muzeu romské kultury v Brně. Uspořádání seminářů, které financovala Evropská komise, se zhostilo Společenství Romů na Moravě ve spolupráci s Evropským střediskem pro práva Romů (ERRC), Mezinárodní helsinskou federací a Evropskou romskou informační kanceláří.
Na jednotlivých seminářích vystoupili nejen přednášející pracovníci budapešťského ERRC (programový ředitel Claude Cahn, právník Constantin Cojocariu a další), ale i z ČR (Czeslaw Walek, Kateřina Jacques, právník David Strupek).
Na prvním semináři poprvé zazněla i prezentace Ann Morton Hyde, specialistky na problematiku přístupu k trhu práce. Zaměřila se na výsledky výzkumu romské zaměstnanosti, který pod záštitou ERRC proběhl v průběhu loňského roku v pěti zemích střední a východní Evropy včetně České republiky.

Co přinesla zpráva o výzkumu romské zaměstnanosti ve střední a východní Evropě

Převážná většina Romů v produktivním věku ze střední a východní Evropy je nezaměstnaná; zvyšuje se zároveň počet zejména mladých lidí, kteří nikdy nepracovali. Výzkum ukazuje, že 61 procent Romů v produktivním věku jsou nyní bez zaměstnání (skoro dva ze tří Romů) a že alespoň 35 procent Romů bez práce je dlouhodobě nezaměstnaných (bez práce jsou déle než rok). Výzkum dále ukazuje, že 95 procent Romů v produktivním věku bylo někdy bez práce, dva ze tří Romů v produktivním věku jsou či byli nezaměstnaní rok i déle a jeden ze tří Romů je či byl nezaměstnaný po dobu pěti let i déle.
Výzkum ukazuje, že 39 procent Romů v produktivním věku má nyní práci, což představuje ve srovnání s majoritní populací velice nízkou míru zaměstnanosti a ještě nižší, zvážímeli, že jeden ze tří respondentů, kteří tvrdili, že pracují, nemají opravdové zaměstnání, ale jsou zapojeni do veřejně prospěšných prací či do programů na vytvoření pracovních míst, dotovaných vládou.
Výzkum dále ukazuje, že dostanouli Romové šanci pracovat, udrží si zaměstnání po značně dlouhou dobu stejně jako většinová společnost. Téměř 50 procent Romů v produktivním věku uvedlo, že měli zaměstnání, v němž vydrželi bez přestávky pět let a déle, 78 procent respondentů mělo práci, v níž vydrželi bez přestávky rok či déle. Jedná se o statistiku, která je v rozporu s negativními a předpojatými názory, podle nichž jsou Romové nespolehliví a neudrží si stálé zaměstnání.
Výsledky výzkumu ukázaly, že pouhých 16 procent respondentů, kteří tvrdili, že pracují, mají „neformální“ práci, což v praxi znamená, že se jedná o nahodilé zaměstnání beze smlouvy a z něhož dotyční neodvádí daně. Jedná se o údaj, který je v rozporu s obecně přijímaným přesvědčením, že většina Romů pracuje v neformálním, stínovém hospodářství.
Jen velmi málo Romů pracuje v restauracích, hotelech či obchodech, což je velice překvapující, uvědomímeli si, že tyto typy zaměstnání obyčejně nabízejí lidem nekvalifikovanou práci. Jedná se snad o důkaz diskriminace v zaměstnání, která Romům znemožňuje práci obnášející kontakt s veřejností či s jídlem?
Z celkového počtu 402 respondentů uvedlo šokujících 64 procent, že se setkalo s diskriminací v zaměstnání.

Několik zjištění o romské (ne)zaměstnanosti v ČR

Neexistují žádné specifické programy na trhu práce pro nezaměstnané Romy. Podobně jako v ostatních zemích, v nichž výzkum proběhl, se více než tři čtvrtiny (79 procent) respondentů setkaly s diskriminací při hledání práce. Více než 50 procent jich uvedlo, že se při hledání zaměstnání stali oběťmi otevřené a přímé diskriminace.
Podle výsledků výzkumu je ČR jediným státem, kde ještě není žádný orgán či úřad pro rovnost.
Zaměstnavatelé jsou pevně přesvědčeni, že by porušili české zákony, pokud by vedli záznamy o etnickém původu svých pracovníků.
Ve srovnání s ostatními zeměmi zapojenými do výzkumu byli „strážci“ trhu práce, tedy ředitelé a zaměstnanci českých úřadů práce, s nimiž byl uspořádán pohovor, ve svých postojích k Romům nejvíce nepřátelští, negativní a předpojatí.
S ohledem na předchozí zjištění není možná překvapující, že pouze 15 procentům Romů se podařilo sehnat zaměstnání přes úřady práce, přestože se o to pokoušelo 90 procent romských účastníků výzkumu.
Zajímavé také je, že více než 50 procent respondentů uvedlo svou romskou národnost, aniž by se zmínili o tom, že jsou Češi, a to přesto, že to byla jedna z možností.

(jk)