Vyplývá to z Výroční zprávy o kontrole exportu vojenského materiálu v roce 2004, kterou na sklonku roku 2005 vydalo Ministerstvo zahraničních věcí ČR (MZV). Prodané zbraně skončily například v Kolumbii, Uzbeki stánu, Číně, Etiopii a Srí Lance. Tyto a další podobné vývozy jsou v jednoznačném rozporu s principy Kodexu chování EU při vývozu zbraní, k jehož dodržování se ČR zavázala již v roce 1998. Celkový objem exportu vojenského materiálu činil v roce 2004 téměř 90 milionů eur.

Přes ujišťování odpovědných úředníků i ministrů, že ČR nepodporuje porušování lidských práv, ukázala výroční zpráva vydaná MZV opak. Často se tak děje s oficiálním souhlasem českých státních orgánů. Zpráva dala za pravdu kritikům českého zbrojního exportu z řad nevládních neziskových organizací (českých i mezinárodních), kteří na zmíněný problém vytrvale upozorňují.
Například do komunistického Vietnamu byly v roce 2004 vyvezeny zbraně (revolvery a pistole a vojenský materiál zařazený do kategorie letadla a vrtulníky) za více než milion eur. Přitom právě ozbrojené složky tohoto státu v dubnu stejného roku brutálně potlačily protesty etnických menšin za použití střelby do demonstrantů. Vietnamská vláda dlouhodobě potlačuje veškerou opozici stejně jako omezuje svobodu projevu, shromažďování a další lidská práva a svobody.
Vojenský materiál zařazený v kategorii letadla a vrtulníky za 130 000 eur vyvezla v roce 2004 ČR také do Uzbekistánu. Uzbekistán je dle zpráv prestižních organizací (Human Rights Watch, Amnesty International, OBSE) zemí, kde dochází k brutálnímu potírání opozice, mučení vězňů a politických oponentů (např. vaření za živa), persekuci národnostních a náboženských menšin ze strany státních represivních složek (tajná služba, armáda, policie). Po dodávkách českých zbraní do Uzbeki stánu provedly vloni vládní bezpečnostní síly zásah ve východouzbeckém městě Andižan, při kterém došlo k masakru několika stovek demonstrantů. EU proto vyhlásila loni v listopadu na Uzbekistán zbrojní embargo. „Česká republika má jedinečnou schopnost vyvážet zbraně do zemí, kde porušování lidských práv je natolik brutální, že krátce po českém vývozu zbraní je na zemi mezinárodním společenstvím uvaleno embargo. V roce 2000 např. vyzbrojila rasistický režim v Zimbabwe tisícovkou protitankových zbraní, raketomety, kulomety a houfnicemi a o dva roky později uvalila EU na tuto zemi sankce, jejichž součástí je i stále platné zbrojní embargo. Nyní se stejná situace opakuje s Uzbekistánem,“ komentuje českou exportní politiku Milan Štefanec z NESEHNUTÍ. Česká republika však porušuje i aktuálně platná embarga, např. zbrojní na Čínu – v roce 2004 vyvezla do této země vojenský materiál za více než tři miliony eur.

Miliony eur za zbraně
v Asii i v Africe

Zbrojní materiál z ČR skončil v roce 2004 také v africké Etiopii. Podle zprávy MZV tam byl vyvezen vojenský materiál v ceně 709 000 eur, zařazený v kategorii letadla a vrtulníky. Etiopie přitom byla ve vleklém válečném konfliktu se sousední Eritreou; tento konflikt dodnes není zcela vyřešen, mezi oběma zeměmi stále dochá zí k ozbrojeným útokům právě s použitím letectva. Výdaje Etiopie na zbrojení v roce 2003 navíc dosáhly 4,3 % HDP. „Vývoz zbraní do Etiopie porušuje Kodex EU hned v pěti bodech: dodržování lidských práv v cílové zemi, existence napětí a ozbrojených konfliktů, zachování míru, bezpečnosti a stability v regionu, respektování mezinárodního práva ze strany cílové země a slučitelnost exportu s ekonomickými možnostmi země,“ říká nezávislý zbrojní expert Karel Dolejší.
České zbraně přispívaly k růstu ozbrojeného násilí například také na Srí Lance či na Filipínách. Na Srí Lanku, kde v krvavé občanské válce zuřící od roku 1983 byly zabity desetitisíce osob a statisíce uprchly ze svých domovů, kde dodnes dochází k ozbrojeným konfliktům mezi etnickými a náboženskými komunitami a kde ozbrojené násilí je používáno pro zastrašování politických konkurentů, vyvezla ČR v roce 2004 zbraně za takřka 700 000 eur. Stejně tak na Filipínách skončily české zbraně a střelivo, i když zde dochází k vážnému porušování práv občanů ze strany vládních jednotek, (mimosoudní popravy, mučení a únosy). Provládními polovojenskými jednotkami jsou zne užíváni dětští vojáci. Dle informací Ministerstva zahraničí USA došlo ve stejném roce, kdy ČR vyvezla na Filipíny zbraně, ke krvavému potlačení stávkujících dělníků, do kterých bezpečnostní jednotky zahájily palbu, při které zabily 12 lidí a dalších sto zranily.
„Výroční zpráva vychází příliš pozdě a obsahuje příliš obecné informace. České republice navíc chybí jakákoliv veřejná kontrola, která by mohla působit preventivně a realizaci podobných obchodů zabránit,“ komentuje Jiří Koželouh z NESEHNUTÍ skutečnost, že výroční zpráva o zbrojním exportu za rok 2004 byla vydána až na konci roku 2005. Stejně tak ze zprávy nelze zjistit přesné údaje o typech vyvezených zbraní, jejich počtech ani informace o vývozcích. Největším problémem je absence průběžné veřejné kontroly, a tak se o problematických vývozech veřejnost dozví často až s dvouletým zpožděním. Více informací na ww.nesehnuti.cz

Karel Dolejší