Pane Oswalde,
chtěl bych krátce reagovat na Váš článek ze dne 7. února 2006 Vtipy o Romech? Ano, nebo ne? v časopise Romano hangos. Píšete v jednom odstavci, že by se J. Krampol neměl schovávat za Tondu Gondolána, jak mě familiárně nazýváte. S panem J. Krampolem se znám více jak třicet let a průběžně se setkáváme na různých kulturních akcích. Vím, že má kromě mě spoustu romských kamarádů, a mohu potvrdit, že kdyby všichni měli takový vztah k Romům jako on, pak by se vůbec nemuselo mluvit v této republice o rasové diskriminaci. Totéž se týká pana premiéra. Ten možná tolik romských kamarádů nemá, ale zcela jistě jsem mu dal impuls, že ne všichni Romové jsou stejní. Pokud píšete o tom, že jsem až moc sebevědomý, myslím, že se mýlíte a podceňujete moji práci. Není tak běžné vystupovat s premiérem, který oceňuje kvalitu člověka dokonce i v Poslanecké sněmovně. To není sebevědomí, ale fakt, za kterým se skrývá dlouholetá práce a přístup k životu. Nevím, jestli jste Rom. Pakliže ano, trochu se obávám, jestli se za Vaším tvrzením neskrývá závist. Jen pro Vaši informaci: všichni účinkující se smějí nejen romským, ale i židovským a jiným vtipům. Pokud to nemá politický podtext, považuji za normální se vtipům zasmát. V jednom máte ale zcela jistě pravdu – média by se měla zajímat spíše o skutečné problémy, se kterými se tato menšina potýká, a není jich málo.

V úctě Antonín Gondolám