V noci na pátek 24. března zemřela senátorka Jaroslava Moserová. Romové tak ztratili svou velkou příznivkyni.
Paní Moserovou jsem měl možnost poznat hned po sametové revoluci, a sice v České národní radě, kde jsem několik let působil jako poslanec a paní Jaroslava tam byla též jako poslankyně i jako místopředsedkyně.

Tehdy v České národní radě nás bylo pět romských poslanců a v Jaroslavě Moserové jsme měli velké zastání a možnost kdykoliv se na ni obrátit pro radu či pomoc.Využili jsme toho mnohokrát. Snad jsme tím přispěli i k tomu, že v následujících letech paní Moserová při nejrůznějších příležitostech podporovala věc Romů.
Často jsem se s ní setkával na různých shromážděních, někdy i výhradně jen romských. K mému překvapení se jich účastnila i ona a dávala tak najevo svoji podporu. To bylo velmi významné.
K nám Romům měla skutečně velmi osobní vztah, který dávala často dosti zřetelně najevo i před širokou veřejností. O jejích sympatiích a podpoře nemohlo být pochyb. Paní senátorka dobře věděla, že i takováto gesta mohou hrát významnou úlohu.
Stal jsem se také na nějakou dobu členem České komise pro Unesco, které předsedala právě Jaroslava Moserová. Jistě jen díky její podpoře mi bylo umožněno dosáhnout účasti v této komisi a jistého propojení záležitostí Unesco s problematikou Romů.
Činorodost a úžasný rozsah práce této drobné dámy byla úžasná. Nechť zůstane navždy v naší paměti!

Karel Holomek