V rámci projektu Prosazování lidských práv Romů – Transition Facility, který realizuje Společenství Romů na Moravě, jsme jeli zjišťovat situaci v pobočkách, v nichž je projekt realizován. Postupně jsme navštívili FrýdekMístek, Ostravu, Nový Jičín, Šternberk, Olomouc a Rýmařov. Zjistili jsme, že jednotlivé lokality se liší mírou i závažností jednotlivých projevů porušování lidských práv. Obecně však lze vysledovat jeden trend – projevy diskriminace se nevyskytují tak často v přímé formě, ale berou na sebe (zvláště na úřadech a při zaměstnávání) podobu nepřímé, skryté diskriminace. Například zaměstnavatelé si dávají pozor již při telefonátech zájemců o práci a po zkušenostech z minula málokdy dají otevřeně najevo zájem o uchazeče, aby měli prostor pro manévrování, pokud zjistí, že dotyčný je Rom.

Pobočkou SRNM ve Šternberku nás provázel koordinátor Jaroslav Gábor. Funguje zde školka pro děti z romských rodin, provozovaná Katolickou Charitou, posilovna a malá manufaktura s výrobou proutěných košíků, košťat a dekorativních svíček. Jaroslav Gábor sleduje dlouhodobě projevy diskriminace ve svém regionu nejen v rámci zmíněného projektu. Z jeho informací vznikl hrubý náčrt situace v místě, kde jsou nejen Romové postiženi drsnou sociální situací (nezaměstnanost, chudoba, kriminalita a drogy). Podle Gábora se změnila situace v oblasti rasismu a diskriminace, které mají v dnešní době spíše skryté formy. Zmínil příklad dvou romských strážníků (jeden měl dokonce právnické vzdělání), kteří byli propuštěni z práce. Se strážníky mají místní Romové stále opakující se problémy v podobě urážek, šikany a bezdůvodných pokut. Za problém označil i to, že někteří klienti se zaleknou a odmítají dovést řešení své kauzy až do konce.
V olomouckém komunitním centru nám podala informace Jiřina Somsiová. Tato energická dáma si stěžovala na nedostatek financí pro centrum a přístup ostatních NNO v Olomouci. Zmínila rovněž špatnou situaci terénních sociálních pracovníků zaměstnaných samosprávou, kteří pokud chtějí prosadit výraznější změny, musí jít zákonitě do střetu s magistrátem, což se málokdo odváží kvůli strachu o místo. Problémy pak za ně často řeší razantně paní Somsiová, která má „výhodu“ v tom, že nemá o co přijít. Zatímco zaměstnavatelé si dávají pozor a visí nad nimi hrozba možných pokut za diskriminační jednání, úředníci takovýto problém nemají, a tak jim za jejich mnohdy nevybíravé a arogantní chování nic nehrozí. Nejrizikovější skupinou jejich klientů jsou Romky ve středním věku, které mají problém sehnat práci, protože mají trojí znevýhodnění – jsou ženy, jsou starší a k tomu Romky. Jejich situace je často bezvýchodná. Nijak pozitivně se neprojevuje ani chaos v přístupu sociálních úřadů, které někde hradí nedoplatky ze energie a někde ne. V poslední době se také objevilo několik případů exekucí sociálních dávek, které ponechají jednotlivci zhruba tisíc korun na měsíc, což znamená sociální smrt. Dalším z problémů Olomoucka je aktivizace nové generace rasistických skinheads, organizovaných v Národním odporu. Tato malá militantní skupinka ohrožuje místní Romy, cizince i alternativní mládež v klubech, restauracích, na ulicích, ale v poslední době i přímo ve školách.
O problémech Romů na Novojíčínsku nás informovali pracovníci projektu Vojtěch Gašpar a Jan Oračko. Jejich poznatky potvrzují, že projevy diskriminace mají spíše skrytou formu, ale setkali se rovněž z případem nepřiměřené perzekuce mladého Roma za strany Policie ČR. Situace na Ostravsku, o níž nás informoval Josef Reizner je trochu vážnější. Romové se zde často setkávají s problémy při vstupu do restaurací či jiných veřejných zařízení a to zcela nepokrytě z důvodu své etnicity.
Realizátoři proto předpokládají, že po první části projektu, která se soustřeďovala především na monitorování projevů diskriminace, bude následovat druhá část, která bude zahrnovat testování těchto projevů. V praxi to znamená, že budou například k potencionálním zaměstnavatelům vysláni lidé se stejným vzděláním a srovnatelnou praxí, lišit se budou pouze barvou pleti. Testování má prokázat zda při výběru zájemců o zaměstnání, ale i při vpouštění do restaurací či přijímání dětí do základních škol hraje roli jejich příslušnost k etniku.

Jiří Salik Sláma,
Kateřina Danyiová

Pracovníci projektu antidiskriminace
Jméno pracovníka Pobočka Pozice Email Telefon

Jana Kabeláčová Brno redaktorka rhangos@volny.cz 545 214 084
Kateřina Danyiová Brno redaktorka rhangos@volny.cz 545 214 084
Michal Kročil Brno koordinátor srnm@srnm.cz 545 246 674
Vladimír Dirda Brno TSP srnm@srnm.cz 545 246 646
Marie Wehrsingerová FrýdekMístek TSP srnm.frydek@tiscali.cz 558 434 007
Vladimír Horváth FrýdekMístek OSP srnm.frydek@tiscali.cz 558 434 007
Hana Vašková Hodonín TSP jaha.blava@seznam.cz 518 341 359
Vojtěch Gašpar Nový Jičín OSP 556704315@iol.cz 556 704 315
Jan Oračko Nový Jičín TSP 556704315@iol.cz 556 704 315
Olga Ščuková Olomouc TSP srnm.olomouc@tiscali.cz 585 312 291
Jiřina Somsiová Olomouc OSP srnm.olomouc@tiscali.cz 585 312 291
Josef Reizner Ostrava TSP srnm.ostrava@tiscali.cz 603 321 801
Milan Daňhel Rýmařov TSP srnm.rymarov.danhel@centrum.cz 732 261 800
Jaroslav Gábor Šternberk TSP 736 103 399

TSP – terénní sociální práce OSP – občanské a sociální poradenství