Zdá se, že tato básnická sbírka je vyvrcholením tvorby Vlada Oláha. To byste však tohoto vitálního člověka nemohli znát, kdyby to byla pravda. Básník má v záloze ještě řadu dalších básní. Velkolepé je, že jeho básnická tvorba nalézá svoji členitost, strukturu. Názvy básnických sbírek dosud vydaných, ale i plánovaných, vyjadřují systematickou a cílevědomou cestu za komplexním vyjádřením filozofie a etiky romského národa prostřednictvím básnického umění.

O hluboké romské kultuře, stručně vyjádřené pojmem romství, byla napsána již řada knih etnografických, jazykovědných, historických, pedagogických. Báseň má však tu nádhernou vlastnost, že o realitě vypoví zhuštěnou formou, umělecky osloví čtenáře a zejména ho dokáže poetickou fascinací zavést přímo do ohniska děje. Autor těmito možnostmi a schopnostmi určitě disponuje.
Jako první a vstupní vydal básnickou sbírku Slunečnice. Ta doznala již druhého vydání a získala mnoho pozitivních hodnocení. Její využití ve výuce romských i neromských žáků ve školách svědčí o významu poezie i pro školy. Autorova básnická sbírka tvoří logicky stavěný celek, který se rozvíjí ve formě jednotlivých částí od základních stavebních kamenů, na nichž je postavena soudržnost romského národa (kapitola Romská láska, Romský domov a rodina) přes poeticky a mnohdy až naturalisticky vylíčený romský život (kapitola Romská bolest) až k vrcholu básnické sbírky, kterým je obecný pohled na smysl existence romského národa, vyjádřený vztahem autora a jeho lidu k bohu (kapitola Romské světlo).
Básnická sbírka Slunečnice byla čtenářskou veřejností i řadou vlivných osobností přijata již při svém prvním vydání velmi pozitivně. Za svoji křesťanskou hodnotu se jí dostalo uznání i od papeže Jana Pavla II., za přínos pro poznání a prezentaci romské kultury básnickými prostředky je oceňována předními romisty i českou veřejností.
Básnická sbírka Vlada Oláha s názvem Děti slunce je pokračováním prvotiny Slunečnice a má být prostředním dílem triptichu, který podá básníkův ucelený pohled na svět kolem něj, na romský národ a jeho místo v něm. Básně doplněné sugestivními kresbami malíře Václava Lamra jsou pro školní mládež inspirujícím prostředkem k vytváření vlastního pohledu na místo Romů ve společnosti a na potřebu vytvářet si i předpoklady pro své vlastní, individuální přispění k důstojnému životu. Při dobrém metodickém vedení učitele se mohou básně stát součástí ve výuce literatury i v jiných humanitních předmětech a přispět tak k úkolu neustále doplňovat školní a mimoškolní výuku o rozměr jiných kultur, v tomto případě romské.
Básnická sbírka Žár lásky není jenom svědectví lásky k ženě, k ženám. Básníkovi se stává žár lásky symbolem vztahu nejenom ke svému národu, ale i k národům jiným. Sbírka je vyjádřením vášnivé touhy, že ve společnosti je možno dosáhnout harmonických vztahů.
Do příštího roku má Vlado Oláh již připravenu další básnickou sbírku. Ta bude završením celého cyklu. Pracovní název Naše cesta za světlem je básnickým a filozofickým shrnutím cesty autora ke svému národu, ke kořenům dávné Indie stejně tak jako i do budoucna, jež je v současnosti prosazována i takovými národními buditeli, jakým bezesporu je romský básník Vlado Oláh. Nelze však při té příležitosti nevzpomenout ani podíl českých odborníků, kteří mnoha romským básníkům, spisovatelům, malířům pomáhali v umělecké tvorbě. Mezi nimi má obrovské místo Milena Hübschmannová. Prakticky na všech básnických dílech Vlada Oláha se podílela radou, překlady, rozhovory. Podporovala tvořivost básníka a krystalizaci jeho díla. Překlady, které jsou převážně dílem jejích studentů romistiky, jsou zdroji dalšího rozvoje filologické součásti romistiky, jsou další možností ukotvování romského jazyka ve školách mezi romskými dětmi. Kromě toho jsou důkazem, že i pro umělecká díla je možno plně využít romského jazyka.
Bohužel, docentka Milena Hübschmanová, která 8. září 2005 zahynula při tragické nehodě, se již vydání nové básnické sbírky Vlada Oláha nedočká. Přesto v básních Vlada Oláha bude mít své vlastní místo. Neboť její práce se zhodnocovala právě díly romských osobností.
Básník Vlado Oláh bezprostředně po smutné zprávě o skonu Mileny Hübschmannové reagoval, jak jinak, uměleckým a vpravdě lidským vyjádřením, zformovaném do veršů. Je proto nanejvýš vhodné, že svoji zatím poslední básnickou sbírku věnoval této vynikající osobnosti. Bezprostředně po smutné události napsal báseň Amari pheňije Mileno – Naše sestro Mileno, která vystupuje jako epilog celé básnické sbírky.

Jaroslav Balvín

Knihu si zájemci mohou zakoupit v Dženu, v Tůních 11, Praha 1. Studenti romistiky a sociálních věd si mohou knihu vyzvednout knihu přímo u autora zadarmo.