Rada vlády na svém posledním zasedání mimo jiné navrhla vládě zřízení agentury, na podporu konkrétních opatření v úsilí o alespoň omezení romské emigrace. Co se tímto opatřením sleduje?

Tento návrh není zatím precizněji dopracován. Je mu však možno rozumět tak, že by tato agentura koordinovala činnost velkých nevládních organizací, nejčastěji romských, které by prováděly terénní práci prostřednictvím svých terénních pracovníků. Ti by se obraceli nejen do romské komunity, kde by oslovovali potenciální „azylanty“ a argumentovali nejen prostou výzvou Neutíkejte!, aniž by ji nepodložili současně větou Uděláme pro vás toto! Tou druhou stránkou věci by byla adresná práce těchto terénních pracovníků, podpořených vládní pomocí v úřadech, na policii a to nejen státní, ale především na samosprávných radnicích, kde je právě možno cítit největší nedostatky. Ve vylučování romské komunity ze života společnosti, což je zřejmě nejpádnější argument pro útěky, hrají totiž naši úředníci a policisté negativní roli a přilévají olej do ohně. Mohu připustit, že si to možná neuvědomují. Ale je to tak, zní unisono hlas členů romské komunity, která vede marný boj s nepochopením. Můžeme se ptát, zda je to opatření postavené na vzdušných zámcích, či zda má konkrétní dopad. To vše záleží na individuální práci jednotlivců, jejich nasazení, argumentační vyspělosti a především faktech, která se při práci projeví. Ta fakta nepochybně musí vést k dalším opatřením: ke konkrétní mu řešení individuálních případů a k odstranění pochybení, pokud se zjistí, k personálním opatřením, vstřícnějšímu postoji vůči členům romské komunity, odstranění excesů v rozhodnutích některých samospráv a snad i k výraznější změně v názorech úředníků, bude-li akce dostatečně masivní. To vše rozhodně není málo. Jde o to, zda se to podaří. Dobrá vůle ze všech stran tu je. Ostatně, ví někdo o něčem lepším? A ještě něco: někteří z „romských vůdců“ volají po zrušení Rady, po zrušení romských poradců a romských pedagogický asistentů s argumentací, že se tyto „instituty“ neosvědčily a že slouží k další diskriminaci Romů a jejich dalšímu vylučování ze společnosti. Neumím si to vysvětlit. Buď někteří romští vůdcové ztratili rozum a s ním i soudnost, nebo je to jen zoufalé povzdechnutí, že ne právě jejich nápady a iniciativy byly přijaty. Je-li to tak a neobjeví-li se něco podstatně přijatelnějšího v jejich argumentaci, pak ti hoši ztratili zcela svoji úroveň. Škoda, ještě včera ji mohli mít. Teď už ne!
Karel Holomek