Text má dvě části. První se zabývá všeobecnou situací Romů, druhá polemizuje s možností monitoringu.
V zásadě s první hodnotící částí mohu souhlasit, byť bych ji vyjádřil jinak. Na některé aspekty mám jiný názor, zejména pokud jde o přístup vlády, regionů a zejména lokalit – radnic. Ale to je spíše otázka precizace těchto dějů a nedostatků. Nicméně zásadní hodnocení situace je negativní a to je asi náš společný názor na danou situaci. Giňa, možná nevědomky, přece jen připouští, že by monitoring za určitých podmínek mohl být užitečný a potřebný, ačkoliv to ve svém závěru v druhé části popírá zcela.

Zadání jsem pochopil jako zásadní otázku, zda monitoring ano či nikoliv, a proto se domnívám, že zabývat se podrobně všemi detaily a souvislostmi negativní situace Romů a jejich života ve společnosti je tak trochu mimo téma, pokud nemá přímé souvislosti na tento monitoring. Proto se bližšímu hodnocení této situace vyhýbám a na první část Giňova textu příliš nereaguji.
Pokud jde o monitoring, Ondřej Giňa vyslovil, sice jen heslovitě, několik výhrad, které jsou totožné s výhradami mými. Zopakuji naše společné výhrady:
– Proč zrovna Romové by měli být předmětem monitoringu, když např. jiné menšiny nikoliv?
– Vyslovil podezření, že výsledků monitoringu by mohlo být zneužito, jak se již stalo v minulosti několikrát a upozornil na ochranu osobních dat zaručených podle Ústavy.
– Je si dobře vědom toho, že identifikace Romů může činit neskonalé potíže.
Navíc dodává:
– Komu tato zakázka bude zadána? Nepochybně tím vyjadřuje znepokojení, že špatný výběr může znamenat fiasko celé akce.
– Zajímá se o to, jaké budou výstupy z monitoringu, ale to je v tomto okamžiku předčasné. Nemůže však být pochyb o tom, že monitoring se bude dělat (pokud se dělat bude) za tím účelem, aby dal dobré a důvěryhodné podklady pro strategii řešení složité problematiky a aby dokázal průběžně hodnotit efektivitu tohoto počínání, což se až dosud nečinilo.
– Jeho další dvě námitky jsou sice oprávněné, ale tady je možno ještě mnohé napravit. Ondřej Giňa má na mysli, že zatím o celé věci nebyla diskuze a že se to vše děje o Romech a bez nich. Pokud jde o to, zda Romové monitoring odmítají, pak bych si dovolil s ním střízlivě souhlasit. Ale to nemusí být vůbec podstatné. Oni zatím o celé věci nic neví a stěží mohou vyjádřit vůbec nějaký názor, nehledě na absenci diskuze.
Překvapivé je, že se Ondřej Giňa vůbec nezabývá otázkou identity Romů a zda ona v tom všem může hrát nějakou roli. Ovšemže hraje roli mimořádnou, spěchám říci: stačí, že je v zadání – monitoring Romů. Snad tuto okolnost pokládal za tak samozřejmou, že se o ní ani nezmínil. Ale ona samozřejmá vůbec není, jak dobře vím z diskuzí a prostředí, kde se o této věci nehovoří jednoznačně. Ale tohle je celé další obrovské téma. Ve svém prvním textu jsem zásadní zdůvodnění tohoto aspektu nastínil.
Ještě v jedné věci se Ondřej Giňa liší ode mne. Všechny ty důvody, na nichž se koneckonců můžeme společně shodnout, jsou pro něj jak se zdá důvodem k odmítnutí monitoringu. Mne naopak vedou k tomu, aby v rámci profesionální přípravy toho úkolu byly vzaty v úvahu nejen proto, aby byly v průběhu kampaně závady a potíže eliminovány, nýbrž aby sloužily i jako věcný základ pro naplnění zadání.

Karel Holomek