|
Návrat romských uprchlíků ze západní Evropy do Kosova zhorší situaci
Na přelomu března a dubna se ve Skopji a Vídni uskutečnila několikadenní jednání o situaci Romů v Kosovu. S představiteli ERTF a OSCE/ODIHR se setkali zástupci romských komunit z Kosovské Mitrovice, Montenegra a dalších lokalit, aby společně posoudili situaci zejména s ohledem na možný návrat romských uprchlíků ze západoevropských zemí.
Především Německo usiluje
o návrat romských uprchlíků
z Kosova. Podle odhadů se jedná téměř o 35 000 osob pobývajících v zemích západní Evropy. Romští zástupci především zdůraznili, že mezinárodní správa v Kosovu, UNMIK, je velmi dobře a obsáhle informována o současné situaci Romů v Kosovu. O enklávách, kde neexistuje infrastruktura, není dostatek základních potravin, léků a lidé žijí v otřesných podmínkách, a přesto se UNMIK nezasadila
o to, aby se návratu uprchlíků do Kosova zabránilo.
Skender Gusani, představitel Romů severní Mitrovice, zdůraznil: „V našich komunitách je situace zoufalá pro ty, kteří tam dnes žijí a pokud se vrátí ti, kteří utekli do západní Evropy, zcela jistě vznikne humanitární krize, se kterou nebudeme schopni se vyrovnat. Situace v romských komunitách je velice vážná z hlediska bezpečnosti, destabilizovaný je veškerý sociální, ekonomický
a společenský život. Romské komunity nejsou schopné absorbovat další příslušníky a zajistit jim podmínky a možnosti k životu.“ Stejný názor zastávají zástupci romských komunit z jiných oblastí Kosova. Gjuner Abdula, koordinátor expertní skupiny ERTF pro Kosovo, upozornil, že „Romové přišli během válečného konfliktu o všechen majetek včetně 1024 domů. Romové jsou nadále fyzicky napadáni a žijí v ghettech.“
Formálně je v Kosovu zákonně zvolený prezident, soudní systém, mezinárodní mírový kontingent
a mezinárodní policie, ale v praxi tyto oficiální struktury fungují
s velkými obtížemi. „Potřebujeme akční plán, mít jasně stanovené postupy řešení odpovídající reálné situaci. Od mezinárodních institucí očekáváme jasně formulované cíle a postupy, jimiž budou realizované,“ zdůraznil Asmet Elezovski, zástupce Roma National Congress.
Právě z těchto důvodů účastníci jednání nesouhlasili s postupem Nicolae Gheorghe, představitele OSCE/ODIHR, který se snažil průběh jednání směrovat spíše do obecné, teoretické roviny. Výsledkem jednání bylo přijetí dokumentů, v nichž zástupci romských komunit žádají účast na řešení svých záležitostí, odmítají realizaci projektu nové výstavby
v Mitrovici, o které nebyli dostatečně informováni a na přípravě projektu se nepodíleli. Také se shodli na požadavku zastavení zpětné deportace Romů do Kosova ze západoevropských zemí.
Dezider Giňa
|