Medvědí česnek roste nejraději ve stinných lesích, hájích a vlhkých křovinách, například je velmi hojný na Brněnsku, v jihomoravských lužních lesích, ale i v Polabí a jinde. Sbírá se především list, jenž byl již velmi dávno využíván člověkem osídlujícím střední Evropu. Díky své „česnekové“ chuti i vůni byl už prehistorickými sběrači velmi rychle rozpoznán jako vhodná potravina. Listy medvědího česneku mají celou škálu léčivých účinků, a protože v dávných dobách o medicíně panovaly spíše mlhavé představy, byla mu přisouzena ochranná magická moc.

Výrazně snižuje krevní tlak, čistí krev, zahání střevní potíže a působí na zácpu stejně dobře jako na průjem. Ve formě odvaru se dá velice účinně využít při rýmě, kašli, zánětu nosohltanu a obdobně. Nejvíce atraktivní je použití česneku medvědího jako zeleniny do ozdravných jarních polévek, případně jen tak přímo na místě sběru mezi krajíce chleba namazaného máslem. Je však třeba být opatrný na konzumované množství. Větší dávky při čištění organismu zatěžují ledviny. Ozdobená svačina však nikomu neublíží.
Není divu, že s takovým zásadním vlivem na harmonii těla byla tato léčivá bylina považována za jednoho z ochránců před všemožnými zlými silami.

Hierom