Kromě dostupnosti vzdělání a dalších sociálních služeb pro Romy, situace mentálně postižených osob, obchodování s lidmi a zákona o menšinách, který rumunská vláda stále ještě nepřijala, se podvýbor Evropského parlamentu pro lidská práva na začátku dubna věnoval i problematice práv romské menšiny žijící v Rumunsku a případů policejní brutality.

Elly de GroenKouwenhovenová (Zelení/Evropská svobodná aliance, Nizozemí) upozornila na „alarmující zprávy“ týkající se tamní romské komunity. Zmínila se o dokumentárním filmu o policejní razii v romské komunitě poblíž města Cluj Napoca, který představila bukurešťská nevládní organizace Romani Criss. Při razii bylo krutě zbito několik lidí včetně žen a dětí, došlo i k podpálení střech jejich domů a konfiskaci majetku. Po prohlášení, že taková věc je nepřijatelná v zemi, která se uchází o členství v EU, Elly de Groen znovu připomněla, že Evropský parlament a Evropská komise opakovaně upozorňovaly rumunskou vládu na „nulovou toleranci k Romům ze strany rumunské policie“, zatím se nedočkaly odpovědi. Elly de GroenKouwenhovená dále prohlásila, že vlastní videonahrávku incidentu, kterou hodlá Evropskému parlamentu ukázat. „Ze situace Romů se stává evropský problém, který žádá vážné řešení. Dnes má Evropa přibližně sedm osm milionů romských občanů a po vstupu Rumunska a Bulharska tento počet stoupne o dalších pět milionů,“ prohlásil Arpád DukaZolyomi (PPEDE, Slovensko). „Je znepokojující, že zde (...) hovoříme o krutostech, jako by Romové nebyli lidskými bytostmi; žádáme o vyvinutí nátlaku, aby se tento problém vyřešil před jejich vstupem, než se situace stane ještě komplikovanější.“
Ve prospěch zvýšeného nátlaku na rumunské úřady byli i Elizabeth Lynneová (ALDE, Velká Británie) a Yiannakis Matsis (PPEDE, Kypr), kteří prohlásili, že informace tohoto druhu musí být náležitě šetřeny před vstupem Rumunska do EU, nikoli poté. Co se týče „této nešťastné události“, Emma Nicholson z Winterbournu (ALDE, Velká Británie) uvedla, že není v kompetenci Evropského parlamentu co do záležitostí spravedlnosti a navrhla vyčkat verdiktu rumunské justice. Zároveň připomněla, že Rumunsko je nyní skoro v EU. Zástupce Evropské komise vyjádřil zájem shlédnout obsah videonahrávky s dokumentárním filmem organizace Romani Criss. Zároveň však řekl, že nejlepší bude vyčkat verdiktu kompetentních rumunských úřadů a udržovat pravidelné kontakty s vysokými úředníky v Bukurešti.

Jana Kabeláčová
(z podkladů Erio)