Jaká budoucnost je čeká v EU?

Pod názvem Jaká budoucnost čeká Romy v Evropské unii probíhají již několik týdnů setkání, která v každém kraji organizuje Centrum politických analýz (CPA) a Výbor pro odškodnění romského holocaustu. Naše redakce navštívila setkání v Brně, kam přijeli diskutovat Brady Clough (CPA), Čeněk Růžička (VPORH), Juan Reyes a Isabel Jimenez (Nadace generálního sekretariátu španělských Romů). Celou diskusi moderoval Ladislav Goral z Úřadu vlády ČR.

Diskuse proběhla v rámci projektu Romové Romům, jehož cílem je povzbudit české Romy k aktivitě při hledání informací o tom, jak jim mohou pomoci různé programy EU (vzdělávání, zaměstnanost, boj proti diskriminaci atd.). Podrobnosti k projektu nám sdělil Čeněk Růžička:
„Doufáme, že projekt přinese pozitivní výsledky nejen pro Romy, ale i pro krajskou a místní samosprávu. Věříme, že se podaří její zástupce integrovat do celoevropských programů a projektů, řízených Evropskou radou, Evropskou komisí, organizacemi George Sorose atd. Byli bychom rádi, kdyby představitelé samosprávy měli také lepší přístup k informacím a odborníkům, díky nimž budou schopni lépe využívat zdroje financování a technickou pomoc pro romské projekty.“
Španělští hosté nás seznámili se situací v jejich zemi a s historií Romů, kteří to ani ve Španělsku neměli (a nemají) jednoduché. Problémem je stejně jako u nás nízká kvalifikace a s ní spojená nezaměstnanost. Romové uzavírají manželství velmi mladí a trpí množstvím chorob, kvůli čemuž je jejich průměrný věk o 10 let nižší než u ostatní populace. Pravidelná školní docházka je záležitostí až konce 80. let, do té doby navštěvovaly romské děti pouze první dva tři ročníky základních škol, poté je rodiče brali pryč. Španělská vláda se snaží pomocí informačních kampaní a sociálních programů vysvětlovat důležitost vzdělání a zaměstnanosti, které stejně jako u nás nejsou pro Romy stále důležitou hodnotou. Vláda se dále snaží o likvidaci ghett a o prevenci jejich vzniku. V rámci soužití různých kultur byl ve Španělsku vytvořen Institut romské kultury. Mimo jiné má oživit romský jazyk, který v zemi téměř vymizel.
Španělé také zmínili prudký nástup hospodářství volného trhu, které vzalo lidem jejich sociální jistoty. Nejen Romové, ale většina lidí na spodních příčkách společenského žebříčku bolestivě pocítili novodobé formy liberalismu, který jim dává svobodný výběr mezi špatným a horším.
Po proslovech španělských Romů vypukla málem živelná diskuse, kterou však měl Ladislav Goral pevně v rukou, takže možnost vyjádřit se dostali všichni, kteří o to měli zájem. Na rozdíl od ostaních krajů se však setkání v Brně účastnilo pouze několik desítek lidí, což Goral zhodnotil ironickou poznámkou, že nás na jižní Moravě asi moc problémů netíží.

Jiří Salik Sláma