Veřejná diskuse s Romy žijícími v Moravskoslezském kraji se konala dne 28. března v Ostravě. Téma: Romové Romům. Připravilo ji Centrum politických analýz z Prahy (zastoupené Bradem Cloughem) ve spolupráci s Výborem pro odškodnění romského holocaustu (zastoupeným Čeňkem Růžičkou). Diskusi vedl Ladislav Goral z Úřadu vlády ČR. Jako host vystoupil prezident Východoanglické rady Romů Peter Mercer. Třem z účastníků jsme položili následující otázky:

1. Splnila akce Romové Romům vaše očekávání?
2. Co byste vzkázali čtenářům Romano hangos?

Elena Gorolová (37), nezaměstnaná, členka Spolku sterilizovaných žen, OstravaPřívoz

1. To, co jsem zaslechla, se mi líbilo. Všichni účastníci se shodli na tom, že pro Romy je nejdůležitější vzdělání. Paní Balabánová z Krajského úřadu v Ostravě mluvila o tom, že Romové to budou mít stále těžší s uplatněním na trhu práce v Evropě. Nevyučený Rom nutně spadne do chudoby. Stane se apatickým ke svému okolí, ke svému zdraví.
2. Vzdělání je to nejlepší. Rom se pak může chlubit a něco znamená. Je dobré, když se Romové spolčují do zájmových sdružení. Jsem ve Spolku sterilizovaných žen, patříme pod Vzájemné soužití, které vede Kumar Wishvanathan.V současné době se zabýváme obhajobou práv žen, které byly nezákonně sterilizované. Přidejte se!

Ladislav Koky (47), romský sociální pracovník, Slezská Ostrava

1. Jsem rád, že setkání proběhlo. Překvapilo mě ale, že se zde sešlo tak málo Romů a krajských úředníků. (Pozn.: účastníků se sešlo přibližně osmdesát.) Za Krajský úřad přišla jen paní Balabánová, krajská romská koordinátorka. Čeněk Růžička a Ladislav Goral, kteří akci organizovali, se měli obrátit na všechny romské poradce a pedagogické asistenty na školách v kraji. Slyšel jsem, že takovýchto setkání již bylo v celé repulice více – toto bylo osmé, tak si myslím, že zkušenosti mají.
2. Romům bych chtěl říci, že zapomínají na to, že jsou Romové. Zapomínají na své tradice. Nemluví s dětmi romsky. Málokdo ví o historii Romů. Vážím si práce a postoje k Romům zesnulé docentky Hübschmannové z katedry romistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. V dnešní době se často stává, že Rom Romovi nepřeje, že si závidí, že jej i okrade. To v minulosti nebylo. Zeptejte se na to starších. Uvidíte, že to potvrdí.

Dušan Červeňák (38), romský asistent, Ostrava

1. Setkání určitě splnilo má očekávání. Prezident Východoanglické rady Romů Peter Mercer měl zajímavý výklad o životě britských Romů. Na diapozitivech jsme všichni viděli, že tam ještě pořád kočují a bydlí v karavanech. Když se stěhují do jiných měst, podél cest jsou jakési „budky“, kde sedí pedagogický pracovník, který vyučuje romské děti. Dále mě zaujala tradice, podle níž se po úmrtí majitele karavanu obývací přívěs prodá, aby se pozůstalí nesetkali s duchem zemřelého.
Předseda pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička s citlivostí mluvil o koncentračním táboře v Letech u Písku. Říkal, abychom byli jednotní, aby se vepřín přestěhoval, že je to nedůstojné k zemřelým a jejich strašnému utrpení. Podle mého názoru by tam mělo být pietní místo, abychom nezapomínali na historii.
2. Problém vidím především ve velké nezaměstnanosti a špatné bytové situaci. V mém povolání je třeba vycházet s úředníky, být slušný. Člověk si musí vytvořit jméno, aby se mu dalo věřit. To je důležité, když kupříkladu vyjednávám splátkové kalendáře za nedoplatky od Romů majitelům nemovitostí. Už jsem se setkal i s nekalými pokusy ze strany jednotlivců, kteří chtěli, abych jim pomohl získat byt – já ale všechno ověřuji. Chodím do lokalit a ptám se na vznik problému. Navrhuji řešení, jak si lidé mohou pomoci sami, prostřednictvím široké rodiny. Jak jim může či nemůže pomoci úřad. Jaké mají práva a povinnosti. Co nevím, to si umím vyhledat v knihovně. Ani právník neumí všechna paragrafová znění zákonů. Donutí vás k tomu různá řešení sociálních událostí klientů. S někým je třeba pracovat jednotlivě, někdy pracuji i s rodinou klienta. Pak je důležité umět se vcítit a vydedukovat psychologické rysy lidí.
Budou volby. Choďte volit. Přemýšlejte o tom, co mají strany ve volebním programu. Jestli něco udělají pro nás, Romy. A co konkrétně. V Ostravě je přibližně 35 tisíc Romů. Kdyby zhruba půlka z tohoto počtu dospělých šla k volbám a správně volila, byla by to značná síla. Možná víte, že do parlamentu se mohou dostat strany, které získají ve volbách pět a více procent hlasů. Je zbytečné dávat hlas malým stranám, které nemohou získat ani tři čtvrtě nebo jedno procento hlasů.

Připravil Laco Trnčík
Foto: Brady Clough