Romští předáci přijali vyhlášení vlády o tom, že chce bojovat proti vlnám migrace Romů do západní Evropy také omezením vyplácení sociálních dávek pro žadatele o azyl a tvrdým stíháním lichvy značně rozdílně. Nejostřeji se proti tomu postavilo Sdružení romských regionálních představitelů, kteří proti němu vystoupili ještě v době, kdy šlo o pouhý návrh Rady vlády pro záležitosti romské komunity.

Sdružení pokládá za protiústavní nejen odebrání dávek Romům, kteří odešli do ciziny, ale i případné zřízení speciálního policejního útvaru na potírání lichvy mezi Romy. Romové v Radě vlády pro záležitosti romské komunity nehájí podle sdružení zájmy a potřeby Romů a nerespektují lidská práva.
Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach však možnost, že by došlo k porušení ústavy odmítá. Podle jeho slov se jedná o sociální dávky občanům (bez ohledu na to, jestli jsou to Romové), kteří pobírají sociální dávky nebo jiné příjmy v zahraničí a nepřiznají je pro výplatu sociálních dávek v ČR. To, že někdo žádá o azyl, nemůže být důvodem nevyplácení sociálních dávek. Podle Škromacha jde o to, aby byly přiznávány při žádosti o dávky všechny příjmy, které žadatel má, a nejde o to, zda žadatel je Rom či kdokoli jiný.
Jiní představitelé romských nevládních organizací se záměrem nevyplácet zpětně sociální dávky souhlasí. Podpořil jej předseda Sdružení Dženo Ivan Veselý i předseda Romské občanské iniciativy Štefan Ličartovský. Souhlas s oběma návrhy vyjádřil i předseda Společenství Romů na Moravě Karel Holomek. Veselý i Ličartovský však návrh rady na zřízení speciálního policejního útvaru, jenž by se zaměřil na potírání lichvy v romských komunitách, označili za sporný. „V romské tradici vždy existoval princip solidarity, kdy si lidé mezi sebou půjčovali peníze nebo věci. Se stoprocentními úroky samozřejmě nesouhlasím, ale myslím, že je možné hovořit o počátcích podnikání Romů v oblasti finančnictví. Podle mého soudu by raději měli být motivováni k tomu, aby to dělali legálně a v rámci regulí,“ tvrdí Veselý.
Jednoznačně zásah proti lichvě podpořil Kumar Vishwanathan z občanského sdružení Vzájemné soužití. „Je to jeden z důvodů, proč lidé utíkají. Je to následek chudoby. Chudí lidé nemají zdroj, jsou odkázáni na lichváře a je dobře, že policejní orgány se tím budou zabývat. Ale současně ten důvod, proč lidé chodí za lichváři, musí být pojmenovaný. Bylo by dobré, aby obce začaly nabízet lidem alternativní zdroje, nízkoúročné půjčky,“ míní.
Ostře se proti lichvě postavil Jan Černý ze společnosti Člověk v tísni, která provozuje komunitní centrum v Matiční ulici v Ústí nad Labem a na problém lichvy již dlouho upozorňuje. „Stát se má zajímat o problémy lidí na okraji společnosti a lichva je jedním z těch problémů, který tyto lidi tlačí do kouta. Nejde o nějaké romské specifikum, jde o trestnou činnost. Nevím, jak si vysvětlit odpor některých předáků proti boji s lichvou. Možná se bojí toho, aby sami neskončili ve vězení,“ prohlásil.
Roman Růžička