Mostecké sídliště Chanov je známé nejen u nás, ale i ve světě jako romské ghetto, kde jeho obyvatelé ničí paneláky, rozbíjejí okna, dveře a sypou odpadky kolem sebe. Slova „pomoc Chanovu“ byla jeden čas skloňovaná ve všech pádech, ale zůstalo jenom u slibů; zato jedni se zviditelnili a druzí si nacpali kapsy. A budovatel ghetta, před kterým kdysi smekali a ohýbali záda velcí papaláši, zůstal pro nás obyčejné lidi dál nepoznán a nepotrestán. Budete-li chodit s otevřenýma očima, najdete podobná romská ghetta po celé ČR, i když se nejmenují zrovna Chanov.

Já jsem jeden našel v Přerově – skoro v centru! Ulice Škodova, Kojetínská a Husova jsou obydleny pouze Romy a jen zázrakem tam narazíte na Čecha. Romové vás tam budou mile a srdečně vítat a zároveň si budou stěžovat, jak bydlí, jak dopadli a jak jsou nespokojení. Jenže říkat to přerovským radním je jako házet hrách na zeď, říká „černé mračno“.
Je vhodné položit si otázky: Kdo a proč seskupil Romy do jednoho místa, proč je vyloučil ze společnosti a z civilizace? Proč je omezuje ve vývoji a nutí je žít jen tak, jak on chce a jak jim to dovolí? Těžko se najde viník, a už vůbec ne důvody. Romové trpí, živoří a lidé se na ghetto chodí dívat s opovržením. Snaha budovatelů „pomoci“ Romům je ta tam, ale za to vyšel najevo jejich úmysl.
Gejza Horváth