Nová úprava občanského zákoníku, která vstoupila v platnost 31. března, přináší zásadní změnu ve vztazích mezi majiteli domů a nájemníky. Je třeba zdůraznit, že se jedná o změnu, která bude mít pro mnohé romské rodiny dalekosáhlé důsledky. Doposud mohlo dojít k vystěhování rodiny pouze se svolením soudu, ale nyní je tomu jinak.

V případě výpovědi z nájmu se musí nájemník bránit tím, že se u soudu bude dovolávat bytové náhrady. V praxi to znamená, že většina romských rodin, které se do takové situace dostanou, mají velmi malou šanci zachovat si střechu nad hlavou. Drtivá většina Romů je nezaměstnaných, jejich právní povědomí je velice nízké kvůli mizernému vzdělání, které jim společnost poskytla ve zvláštních školách. Tyto a mnohé další faktory staví Romy opět do znevýhodněného postavení. Romové jsou opět diskriminováni před zákonem. Tvůrci novely občanského zákoníku nebrali v úvahu, že romská populace nemá rovné šance před soudy, že novela pro ni bude mít zničující důsledky.
Opět se dramaticky projevuje, že se Romové nepodílejí na řešení a rozhodování o svých záležitostech, a že nemají účast na řešení věcí veřejných. Většinová společnost přijímá rozhodnutí bez ohledu na důsledky pro příslušníky romské národnostní menšiny. Institucionální diskriminace je nejvyšší formou porušování lidských práv a novela občanského zákoníku Romy diskriminuje.
V praxi bude situace taková, že rodiny žijící na úrovni existenčního minima se budou muset domáhat soudní ochrany před vystěhováním z bytu, ale jejich existenční možnosti jim nedovolí zajistit si právní služby advokátů. Drtivá většina Romů se přitom před soudem nedokáže obhájit kvůli svému nedostatečnému vzdělání. Tvůrci novely občanského zákoníku jsou o tom informováni, jinými slovy řečeno: věděli, že Romové nebudou mít stejné šance „aktivně se bránit u soudu“ proti výpovědi z nájmu jako ostatní obyvatelstvo. Mezinárodní dokumenty o lidských právech mimo jiné ukládají, že rozhodování většiny musí brát v úvahu situaci, zájmy a potřeby menšin. Rámcová úmluva o ochraně národnostních menšin zavazuje smluvní státy k tomu, že „vytvoří podmínky, nezbytné pro účinnou účast osob patřících k národnostním menšinám na kulturním, společenském a hospodářském životě a správě věcí veřejných, a to zejména těch, které se jich bezprostředně týkají“. Výpověď z nájmu podle novelizovaného občanského zákoníku se bude týkat „bezprostředně“ především Romů.

Ondřej Giňa