Ach ti zelení …

Ještě nedávno jsem se těšil, že mám koho volit bez zábran: a byli to zelení. V posledním čísle RH jsem pro to uváděl docela dobré a pádné důvody, které nadále platí, byť s výhradami. Ale postupem času jsem se podíval, kdo za zelené kandiduje a náhle bylo mé rozhodnutí volit bez zábran těžce nabouráno.
Druhou věcí je, jestli o svém zjištění vůbec psát a odhalit tím svoji neschopnost přesnějšího odhadu. Demokratický novinář, za něhož bych se rád považoval, nemá ovšem právo neinformovat o tom, co se mu nehodí. Tím se ostatně řídím důsledně a nevadí mi, když v RH vysloví někdo názor zcela opačný mého. Mám na mysli poslední článek Jiřího Salíka Slámy Předvolební horování, který poukazoval na jinou nedostatečnost zelených a při tom mne měl bezpochyby za čirého idealistu, který chce volit za každou cenu.

Více než minulá účast několika zelených v ODS, ČSSD či u lidovců, mně vadí jiná věc: na jejich kandidátce se objevuje za Plzeňský kraj bývalý sládkovec Jiří Anderle a za Pardubice zase Pavel Křivka, pro něhož je masový vrah Slobodan Miloševič zvaný „Slobo“ vzorem silného vůdce. A to ještě nevím o jiných kandidátech!
Ti, o nichž vím, mi nevadí, byť jsou každý z jiné vsi, řečeno obrazně. Ať je to Stanislav Penc, Jaroslav Hutka či Petr Uhl, kterým dokonce držím palce.
Nevěřím tomu, že zmínění pánové Anderle a Křivka nemají problém se svými „bývalými“ názory a že jsou náhle schopni přijmout program Strany zelených, který má hodně co do činění s lidskými právy, když jim to před časem problémy dělalo a značné. Takové pohádky se říkají jen účelově, když se to hodí. Teď před volbami zrovna dost.
Divím se zeleným, že ty lidi vzali. Dost to shodilo jejich důvěryhodnost. Ta dřívější rozhádaná parta že by dnes měla být stmelenou skupinou mimořádně motivovaných lidí? To už je jen pohádka, které nikdo neuvěří!
Tak co s tím? Nevolit? A když tak koho? Škoda, zelené lze volit přese všechno, ale už jen s výhradami.

Karel Holomek