Kdo poprvé uvidí černobílé fotografie překladatelky, redaktorky, romistky a vysokoškolské profesorky Hany Šebkové (1952–2004), zasáhnou ho do srdce jako přesně mířený šíp svou opravdovostí, autenticitou, silou výpovědi a přirozeností.

Mají onu proklatě těžkou lehkost, jako by vznikly jen tak, navíc, jaksi mimoděk. Žijí svým vlastním životem, uzavřený tichý svět v nich nikam nespěchá, nehoní se za senzacemi, nešokuje. Vypráví o kruhu života. Od novorozeněte, zabaleného v plenkách, až po starou ženu, která zaplatila své účty a ví, co přináší stáří a co ji čeká. Dotýkají se jeho hranic. Zachycují intimní záběry starých lidí, matek s dětmi, mužů při důvěrném rozhovoru a v protikladu k nim pak akční záběry z okolní přírody. Co mají společné? Naprostou přirozenost, absenci strojenosti a pózování, neuvěřitelnou autenticitu. „Být neviditelný“ – jeden z bodů desatera, které ještě Hana Šebková stihla předat nejmladším romistům jako vybavení do osad. Proč právě tam?
Životní cesta vedla autorku od francouzštiny, kterou kromě Univerzity Karlovy v Praze také rok studovala na Univerzitě AixMarseille v AixenProvence, velmi přirozeně k romštině. A tato zkušenost, vhled do jazyků různých národů, pobyt v multietnickém a multikulturním prostředí ji po návratu přivedly do osad. Sbírala folklor, zvláštní pozornost věnovala anekdotám a vyprávěním s tajemstvím. Natočila kolem stovky hodin řízených rozhovorů se slovenskými Romy, publikovala, přednášela, tlumočila.
V roce 2004 ji dostihla těžká nemoc. První výstavy vznikly až po její smrti. Fotografie pocházejí z období od počátku 80. do konce 90. let. S odstupem času mají nejen historickou hodnotu, ale vedle průkopnické jsou zejména umělecky. Hana Šebková se jako první odhodlala fotografovat Romy v prostředí částečně zdecimovaných postnormalizačních komunit především jako důkaz jejich mimořádné integrity a odolnosti.
Chceteli se na chvíli zastavit a nechat promlouvat tyto působivé fotografie, navštivte výstavní síň Městské knihovny Blansko. „Štěstí a vítr jedno jsou – Bacht the balvaj pheňa hin“ vás přenesou jakoby do jiné doby, jiného času, ve kterém se nespěchá, kde má cenu úsměv i slzy, v němž se přirozeně snoubí život se smrtí. Stačí se jen dívat. Ve výstavní síni městské knihovny v Blansku bude výstava otevřena do 7. července.

Lenka Čepová