Zpráva o situaci Romů v Brně

Podle posledního sčítání obyvatel v roce 2001 se ke svému romskému původu přihlásilo v Brně pouze 374 obyvatel (nejspíš je pravdou a zároveň paradoxem, že právě tito Romové jsou těmi integrovanými). Různé studie pak uvádějí oficiální odhady, pro pracovní účely lze používat údaj 15 až 20 000 Romů v Brně.

Současný životní styl mnoha Romů v Brně je demotivující, situaci komplikuje zejména nepodnětný způsob bydlení, dlouhodobá nezaměstnanost, nízká vzdělanostní úroveň... Jako důsledek můžeme chápat další problémy, např. závislost na sociálních dávkách, zvýšený výskyt sociálněpatologického chování (gambling, drogy, kriminalita, záškoláctví, vzrůstající zadluženost). Fenomén chudoby se týká většiny Romů žijících v Brně. Pro objektivní posouzení situace je nutné přiblížení jednotlivých problémových oblastí.
Oblast vzdělávání je snad jedinou oblastí, kde se daří postupovat pozitivním směrem. Kabinet multikulturní výchovy při Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity každoročně nabízí rekvalifikační a přípravné kurzy pro dospělé. Úspěšný projekt pružně reaguje na specifické potřeby romských zájemců. Vzhledem k celkově nepříznivé situaci je však návratnost těchto investic dlouhodobá. Na čtyřech základních školách v Brně, které z důvodu spádovosti navštěvují zejména romské děti, působí třincáct romských asistentů pedagoga, pro předškolní děti jsou v provozu tzv. „nulté přípravné ročníky“. Pedagogové si stěžují na vzrůstající agresivitu dětí a množství neřešitelných problémů, sami se však domnívají, že jde o důsledek snižující se životní úrovně v rodinách.
Projekty Iniciativy Společenství EQUAL brněnských organizací IQ Roma Servis a Drom, o. p. s. jsou zaměřeny na zlepšování situace zaměstnanosti Romů a jejich udržitelnost na trhu práce, přičemž od statutárního města Brna je očekáván mnohem vstřícnější přístup, který by měl vyústit v konkrétní spolupráci.
V Brně je několik lokalit, které mají evidentní znaky etnických enkláv, místa mají špatnou adresu, Brňané mají o těchto místech povědomí. Odstěhování z uvedených míst je téměř nemožné. Sociální a bytové odbory úřadů nespolupracují, nabídka efektivní spolupráce s terénními sociálními pracovníky v romských komunitách není akceptována. Oblast bydlení ve vztahu k romské menšině je oblastí s nejtěžší zablokovaností šancí. V naprostém nesouladu se zásadami sociální pomoci potřebným občanům jsou právě v těchto rizikových oblastech zřizovány herny, bary a zastavárny, provoz není kontrolován ani regulován. Romové velmi často volí alternativní, krátkodobé životní strategie, zadlužují se, jsou vystaveni nebezpečí postupného získávání závislosti na výherních automatech, ale také drogách a alkoholu. Běžné formy sociální pomoci v těchto případech bohužel selhávají a nemají odpovídající efekt.
V současné době romským občanům poskytuje svoje služby téměř dvacet terénních sociálních pracovníků. Jejich pracovní vytíženost je maximální, stejně jako u sociálních pracovníků na úřadech. Poskytování sociální pomoci se stává náročnou a vyčerpávající činností. Kromě nástrah chudoby se do každodenního života Romů promítá i „romofobie“, celoživotní stres a zhoršující se mezilidské vztahy vůbec.
Je načase si uvědomit, že splátkové kalendáře neřeší bydlení ani zadluženost, je načase si uvědomit, že volnočasové aktivity neřeší záškoláctví ani drogy. Ze všech zkušeností, které máme, je jasné, že neutrální stav znamená jen další prohlubování problému, můžeme vyvodit jednoznačný závěr. Pro pozitivní posun potřebujeme jen jeden důležitý nástroj, a to je politická vůle k vypracování a přijetí komplexního návrhu řešení.

Helena Krištofová,
romská poradkyně, Brno