|
|
Bez stigmatu cizosti
Z vystoupení Romani Roseho na výstavě o genocidě Romů a Sintů
„Pojem holocaustu splývá v obecném povědomí se zavražděním šesti milionů Židů. Holocaust se ovšem vztahuje i na nacistickým státem uskutečněnou genocidu naší menšiny, jíž padlo za oběť půl milionu Romů a Sintů,“ řekl u příležitosti zahájení výstavy Romani Rose, představitel organizace německých Romů a Sintů.
Výstava tento zločin obsáhle dokumentuje: počínaje vylučováním ze společnosti, přes zbavování práv a deportaci Sintů a Romů v tehdejší německé říši až po systematickou likvidaci naší menšiny v Evropě obsazené nacisty.
Podle Roseho už 8. prosince 1938 mluvil Heinrich Himmler ve stěžejním výnosu o nutnosti „konečného řešení cikánské otázky“. Centrem této plánovité a státně organizované genocidy byl vyhlazovací tábor OsvětimBřezinka. Od února 1943 tam byli deportováni Sintové a Romové z Německa a téměř všech dalších evropských zemí. Velkou část obětí tvořily děti. Plynové komory, ve kterých byly udušeny tisíce příslušníků naší menšiny, se staly symbolem průmyslově prováděné politiky vyvražďování, jež v dějinách lidstva nemá obdoby. Jména jako Osvětim, Chelmno, Treblinka a Majdanek se nesmazatelným způsobem otiskla do kolektivní paměti naší menšiny.
Rose připomněl, že systematické pronásledování a zbavování práv Romů a Sintů započalo bezprostředně po příchodu německé armády v březnu 1939. Mnoho českých Romů a Sintů bylo později zavlečeno do koncentračních táborů, kde museli vykonávat ty nejtěžší nucené práce. Ve dvou z těchto táborů, v Letech u Plzně a v Hodoníně u Kunštátu, byli od srpna 1942 uvězňováni výhradně Romové a Sintové. Za střežení a správu tábora zodpovídaly české úřady. Kvůli nelidským životním podmínkám zemřely v Letech a Hodoníně stovky lidí, především děti.
V této souvislosti připomněl slova někdejšího německého prezidenta Romana Herzoga, který v roce 1997 řekl: „Genocida na Sintech a Romech byla spáchána ze stejného motivu rasového bludu, se stejným záměrem a se stejným úmyslem plánovitého a definitivního vyhlazení jako genocida na Židech. Na celém území pod vlivem nacistů byli systematicky a po rodinách od nemluvňat až po starce vražděni.“
Vyslovil radost nad tím, že v SRN se podařilo dosáhnout dohody ohledně vytvoření národního památníku holocaustu zavražděným Sintům a Romům v Berlíně a že památník teď bude možné konečně realizovat. Stejně jako židovský památník, je i národní památník holocaustu Romů a Sintů ústřední součástí evropské paměti a mementem pro budoucí generace. Rose řekl, že také ČR má morální povinnost prezentovat historická místa pronásledování v důstojné formě památníků. „Že na půdě bývalých koncentračních táborů Lety a Hodonín dodnes stojí vepřín, respektive rekreační zařízení, je nepřijatelný skandál. S takovou ignorancí vůči zločinu, který v dějinách lidstva nemá obdoby, se my Romové a Sintové, nemůžeme v žádném případě smířit. Vítám proto snahy české politiky a společnosti o prohlubování povědomí o tom, že Romové a Sintové jsou součástí této země, jejích dějin a její kultury. Důležitým krokem na této cestě by bylo zřízení důstojného památníku na místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku.“
Další část svého vystoupení věnoval Romani Rose současnému postavení Romů a Sintů v Evropě. Uvedl, že podle zprávy Evropského střediska pro sledování rasismu a xenofobie, z roku 2005 jsou ve svých domovských zemích denně diskriminováni v takové míře, jako žádná jiná národnostní menšina. Týká se to vzdělávání, nucených sterilizací romských žen, rasisticky motivovaného násilí. „Zatímco nebezpečí antisemitismu má na mezinárodní politické agendě právem významné postavení, rasismu proti Sintům a Romům se v politice ani navzdory historické zkušenosti holocaustu zdaleka nevěnuje potřebná pozornost,“ řekl Rose. Zdůraznil, že zacházení s menšinami je skutečným měřítkem demokratizace a příslušnosti k evropskému společenství hodnot.
„Mým přáním a mou nadějí je, aby politicky zodpovědní činitelé v ČR pochopili tuto výstavu jako šanci pro romskou menšinu, usídlenou v této zemi po staletí, konečně osvobodit od stigmatu cizosti,“ ukončil Romani Rose své vystoupení. (red)
|