Brněnským zastupitelstvem odmítnutá výstava Genocida Sintů a Romů a rasismus v Evropě se při svém zahájení 24. července setkala s velkým zájmem a kladným oceněním brněnské veřejnosti.

Ani mimořádné vedro a prázdninový čas nezabránil nejméně 80 účastníkům vernisáže shlédnout tento mimořádný dokument o genocidě Sintů a Romů a seznámit se s pohnutými fakty stále ještě méně známého holocaustu Romů. Není pochyby, že tímto veřejným políčkem oprávněně utrpěla prestiž brněnského zastupitelstva.
Veřejný ochránce práv Otakar Motejl ve svém projevu ocenil faktografickou úroveň výstavy a vyjádřil přání, aby každý skinhead měl povinně nařízeno ji navštívit. Jihomoravský hejtman Stanislav Juránek se zajímal o každý detail faktů, patrný z výstavních panelů. Dokonalým průvodcem mu byl Silvio Peritore, který zde reprezentoval autory této výstavy, Dokumentační středisko německých Sintů a Romů v Heidelbergu. Ve svém projevu se zmínil v průřezu o dlouhodobém úsilí tohoto střediska o naplnění faktického zrovnoprávnění romského holocaustu s židovským, o vybudování památníku Romů v Berlíně a jiných souvislostech. Pronesl kritickou poznámku na adresu brněnského zastupitelstva a české vlády v jejím váhavém postoji při snaze odstranit hanbu a zneuctění tábora v Letech u Písku v podobě prasečí farmy. Mohl si to dovolit, neboť takový postoj zaujímají i organizátoři této výstavy v Brně, Muzeum romské kultury a Společenství Romů na Moravě, kteří mají již dlouhou dobu úzkou spolupráci s Dokumentačním centrem.
Autor tohoto článku upozornil na paralely současného dění a občasné pokleslosti názorů na rasismus a reflexi událostí holocaustu do současnosti a poukázal na blízkost těchto postojů s postoji, které začaly krystalizovat v třicátých letech ve fašistickém Německu a posléze našly své uplatnění v hrůzách holocaustu.
Výstava potrvá do 8. září a ještě před jejím ukončením pořadatelé uspořádají odborný seminář pro studenty středních škol na základě předložených faktů. Studentům i školám se tak naskýtá mimořádná příležitost seznámit se s málo známými údaji o osudu evropských Romů za druhé světové války.

Karel Holomek