PRAHA – Mezinárodní den Romů se ve světě slaví od roku 1971. Tehdy jej na 8. dubna vyhlásila Mezinárodní romská unie. V Čechách se dlouho veřejně neslavil. Za komunistů se to tehdejšímu režimu nehodilo a po listopadu se zřejmě nějaké oslavy dne Romů nikomu nechtělo organizovat. A tak první větší oslavy zorganizovali až mladí lidé ze sdružení Athinganoi v roce 2001. Letos se pod taktovkou sdružení Athinganoi slavil Mezinárodní den Romů v České republice podruhé.

Happening na náměstí
Oslavy, které mladí lidé ze sdružení připravili, začaly s mírným předstihem. V pátek uspořádali na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad happening, na kterém bylo možné slyšet romské písně v podání Bench Bandu Vojtěcha Lavičky. Romské tance předvedly mladé tanečnice ze souboru Perun. Ač nejvýznamnějším a nejznámějším romským uměním jsou hudba a tanec, organizátoři nezapomněli ani na stále více se rozvíjející umění výtvarné. Obrazy na malé výstavce pod širým nebem předvedl romský malíř Rudolf Rác.
Jedním z tradičních romských řemesel je košíkářství. Dnes se již košíkářstvím Romové v České republice neživí, přesto však na rodinné tradice zcela nezapomínají. U některých se toto krásné řemeslo proměnilo v koníčka, například u Jiřího Daniela z Blanska, který umění košíkářské předvedl v rámci happeningu. Není pochyb, že řemeslo ovládá. Vypovídá o tom i pochvalná poznámka dr. Vlado Oláha z Matice romské: „Máš šikovné prsty,“ řekl mu.
Nejen přes umění člověk vnímá svět. A tak ti, kteří se na chvíli zastavili, ochutnali i něco z romské kuchyně. Holubki a pišoty s mákem, tvarohem a ořechy připravila Helena Lavičková. Zatímco pánové jenom pojídali, dámy se hned ptaly krásných dívek, které jídla podávaly, na recepty.
Ač nešlo o žádnou masovou akci, byla úspěšná. Zastavili se kolemjdoucí, ale také lidé, kteří se již tradičně o romskou kulturu zajímají. Ač se zrovna v pátek docela ochladilo a foukal studený vítr, nikdo od romských písniček neutíkal pryč. Zahřály, i když foukalo.
Seminář o národní identitě
V pondělí 8. dubna uspořádalo Athinganoi seminář Romská národní identita. Zahájila ho jeho předsedkyně Yveta Kenety. S obecnou přednáškou na téma národní identity vystoupil docent Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jarosla Koťa. Poukázal mimo jiné na určitou absurditu požadavku, aby se Romové přizpůsobili většinové společnosti. „Je to paradox. Chceme, aby se romští občané přizpůsobili většinové společnosti a přitom tato společnost podléhá neustále různým krizím,“ uvedl. Poukázal také na to, že pojem adaptace často znamená nivelizaci a smazání národnostních rozdílů.
Etnografka Eva Davidová hovořila o historii romských snah o emancipaci. Poukázala na to, že od 50. let dvacátého století byla v českých zemích uplatňována tvrdá politika asimilace a v důsledku toho došlo k rozbití romských hodnot. Na druhé straně upozornila, že romské emancipační snahy jsou dnes na podstatně vyšší úrovni, než před několika desetiletími. Zatímco 8. dubna 1971 se v Londýně sešlo jen několik desítek Romů, aby založením Mezinárodní romské unie dali najevo vědomí sounáležitosti, dnes je romské hnutí silné z celoevropského hlediska a sebevědomí Romů stouplo. Poslední kongres IRU přijal deklaraci, že Romové jsou evropským národem. O tradicích Romů hovořila Helena Danielová z Muzea romské kultury v Brně. Poukázala mimo jiné na význam velké rodiny u Romů, ale také na její postupný rozklad. Upozornila rovněž na situaci dětí, které odcházejí z dětských domovů. Ty se často ptají, co vlastně jsou, neboť nebyly vychovány v romské tradici, ale „gádžové“ také nejsou.Na hrozbu zániku romského jazyka zase poukázal romský poradce pro Prahu 4 Vojtěch Lalik. Podle jeho slov až 50 procent romských dětí ve větších městech neumí romsky a ztráta jazyka povede ke ztrátě a zániku romství.
Květiny závěrem
K Romům se stále více hlásí Indie, odkud kdysi Romové odešli. Z Indie také vzešla iniciativa, aby si Romové na celém světě připomněli tisíciletí odchodu vhozením květiny do řeky. K této iniciativě se připojilo i Athinganoi a tak pondělní odpoledne bylo vyhrazeno květinové slavnosti. Mladí lidé ze sdružení a jejich přátelé se sešli na Karlově mostě a každý si do řeky vhodil jeden narcis Akce vzbudila samozřejmě zájem kolemjdoucích turistů i Pražanů. Mnozí z nich se i díky tomu dozvěděli o večerním koncertě
v klubu Akropolis, na který se mnozí z nich vydali. Tím oslavy Mezinárodního dne Romů skončily. Zde hrál Bench Band Vojty Lavičky a brněnská skupina Gulo Čar.
Roman Růžička