Přítomnost malířského gesta

Konceptuální myšlení a významové pointování existenční situace romského člověka nacházíme v dílech Alexandra Bohó (absolventa dějin umění na FF UK v Bratislavě). Na své otázky hledá odpovědi v romské mytologii i starověkých filozofiích. Výtvarně různorodá tvorba není jenom odrazem vnitřního života a individuálních prožitků, ale do velké míry i životní empirie Romů jako etnika. Síla jednotlivých autorských poetik vytváří předpoklady pro další růst a kvalitativní vzestup romského hledání skutečné kreativity, která je nenahraditelným zážitkem, kultivujícím i zušlechťujícím. Není právě toto podstatou umění?

PaedDr. Michal Bársony
Narodil se 16. října 1941 v Kunové Teplici, okr. Rožňava. Pochází z devítičlenné rodiny maďarských Romů. Od sedmi let pomáhal živit rodinu výrobou nepálených cihel – valků a příležitostnými brigádami. Odmala v sobě cítil touhu žít lépe než rodiče: „Ve mně cosi bylo odmalička, že nepatřím k té mládeži, která jen zahálí, už jako chlapec jsem se snažil dostat do sebe víc vědomostí a znalostí, i přesto, že rodiče mi neuměli pomoct, protože nebyli gramotní.“ V Šafárikově absolvoval střední všeobecnou školu, poté odešel do Banské Bystrice a bez vědomí i pomoci rodičů vystudoval na pedagogické fakultě obor výtvarná výchova ruský jazyk. Pracoval jako učitel na základních a středních školách (získal ocenění vzorný učitel) i jako odborný asistent na Pedagogické fakultě univerzity v Nitře. Ve Štátním pedagogickém ústavu v Bratislavě se věnoval vědeckému výzkumu. Je publikačně činný, v současnosti se zabývá myšlenkou otevřít na Rožňavsku osmileté Gándhího gymnázium, které by romské děti kvalitně připravilo na vysokoškolské studium. Největší naději Romů vidí v evropském sjednocení.
K výtvarné tvorbě inklinoval již jako malý chlapec, rád modeloval postavičky z hlíny, vyřezával ze dřeva. Kořeny svého nadání hledá v rodinném založení, děd i otec byli kováři a hudebníci, matčin otec se dokonce věnoval výmalbě kostelů. Bársóny kreslí tuší, maluje také olejovými barvami, někdy i na objednávku. Je v důchodě, žije v Kunové Teplici.

Mgr. Alexander Bohó
Narodil se 8. června 1947 v Brezně nad Hronom. Dětství prožil částečně v romské osadě u obce Širkovce, okr. Rimavská Sobota, kam s oblibou jezdil za svými prarodiči. Na tyto okamžiky dodnes rád vzpomíná: „Dny dětí naplněné nikým neomezovanou svobodou se střídaly s večery u ohně provázenými zvuky houslí a harmoniky, při kterých děti zvolna usínaly, dospělí vstávali od ohně a v náručí nás nosili domů.“ Dnes již sice žije mimo rámec romské komunity, své romství však vnímá jako dar a nekonečný zdroj inspirace pro svoji duchovně laděnou tvorbu.
Absolvoval obor výtvarná výchova a slovenský jazyk na Pedagogické fakultě Univerzity Mateja Bela v Banské Bystrici, poté dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Věnuje se kresbě, grafice, malbě a konceptuálním programům jako výtvarník na volné noze. Na Slovensku patří Bohó k úspěšným tvůrcům, má za sebou mnoho samostatných i kolektivních výstav (vystavuje pravidelně od roku 1969 nejen na Slovensku, ale i v zahraničí). Je členem těchto organizací: Slovenský fond výtvarného umenia, Slovenská výtvarná únia, Združenie výtvarných umelcov stredného Slovenska, Umelecká beseda Slovenska, Spolok grafikov Slovenska; od roku 1996 je také členem Mezinárodní organizace profesionálních výtvarných umělců IAA/AIAP (UNESCO) v Paříži. Žije a tvoří v Rimavské Sobotě.

Robert Boldy
Narodil se 22. února 1959 nedaleko Rožňavy. Pochází z hornické rodiny; této profesi se věnuje i většina z jeho deseti sourozenců. Kreslířské vlohy se u Boldyho projevily už v první třídě, kterou si vzhledem k okolnostem „vícekrát“ zopakoval: „Učitelky už věděly, že umím trochu malovat, někdy odešly a nechaly děti na mně. Řeknu pravdu, v prvním ročníku jsem propadl, doma nás bylo deset, nemohl jsem si jít do školy, kdy se mi zachtělo. Například jsem neměl boty, tak jsem nešel do školy, takže první třídu jsem navštěvoval vícekrát, ale pak už to bylo lepší.“ Vyučil se zedníkem, po rozpadu jediného rožňavského stavebního podniku pravidelně odjíždí za zednickou prací do Čech. S rodinou žije v Rožňavě.
Na počátky svých výtvarných pokusů vzpomíná s úsměvem: „Rád jsem kreslil, ale neměl jsem papír, tak jsem čekal, až maminka přinese a vysype papírový pytlík s moukou… Malovat temperami jsem začal až asi před 25 lety, pak jsem přešel na olejovky, protože když tempera uschne, nemá ten lesk.“
Ve výtvarném projevu je Robert Boldy sice stále teprve začátečník, který hledá svoji cestu a znovu pro sebe objevuje výtvarné techniky. Zejména jej láká olejomalba. Tematicky se zaměřuje na krajinu a stavby ve svém okolí, maluje také dle historických obrazů.

Zpracováno dle knihy:
Sbírky Muzea romské kultury
Výtvarné umění
Romští autoři
Přírůstky 1991–2005