CHÁNOV – Naše redakce navštívila sídliště Chánov, aby se podívala, co nového se tady děje. Na jiném místě uvádí náš redaktor rozhovory s místními občany.
V Chánově je určen jeden panelák k demolici. Zaznamenali jsme, že polovina čtyřpodlažního domu je čerstvě omítnuta a v bytech jsou zasazeny nové venkovní dveře. Nikdo z obyvatel této půlky domu neví, kdo se o tento počin zasloužil a zda bude nějaké další pokračování. Druhá půlka je v havarijním stavu. Přestože je nám tvrzeno, že v ulicích provádí čety Romů úklid, žádný větší pořádek jsme nezaznamenali. Veškeré okolí domů působí naprosto bezútěšně a beznadějně.

Některé z obývaných domů již obnažily svá schodiště tím, že byly nějak demontovány panely. Je to dosti hrůzná podívaná, kontrastující se záclonami na oknech bytů v těchto domech. V celém sídlišti jsou jediné dvě kulturní budovy – škola a školka. Díval jsem se dovnitř a viděl tam dokonalý pořádek. Pak už jen prodejní stánek – večerka. To, co bývalo dříve kulturním domem či restaurací, je teď podivný, napůl rozebraný objekt, kam jsem se neodvážil vkročit. Zato všudypřítomné děti běhaly dovnitř tam i sem. To je vše z infrastruktury, co tu naleznete.
Z dospělých obyvatel nedostanete na svoji otázku kloudnou odpověď. Nemusí to ani otázka být, může to být nabídka k přátelskému poklábosení, není však přijata. Není divu! Beznaděj dýchá z každého koutu i z lidských bytostí. Jen děti si ještě nic neuvědomují. Vesele pobíhají a je jim v Chánově dobře. I ve škole se jim líbí a učitelé jsou na ně hodní. Nikdo se tam k nim nechová nepřátelsky. Jsou tu doma! V Mostě už takovou šanci nemají.
Toto je zpráva a jakýkoliv závěr je novinářským přečinem. Přesto ho učiním.
Chodil jsem po sídlišti, vstupoval do domů, nahlížel do zákoutí i do sklepů a pojal kacířskou myšlenku: Zbourat a rozehnat!
Chánov je a zůstane ghettem, ať se tam děje cokoliv. K tomu přece nelze do nekonečna přihlížet.
Karel Holomek