|
Nedobrovolně sterilizované ženy žádají omluvu
O kauze protiprávních sterilizací se v ČR veřejně diskutuje od září 2004, kdy ombudsman Otakar Motejl obdržel deset stížností žen romského původu na nedobrovolné provedení sterilizace bez poskytnutí plně informovaného souhlasu. V následujícím roce obdržel už více než 80 stížností a v prosinci 2005 pak ve svém závěrečném stanovisku podtrhl protiprávnost 50 posuzovaných případů.
Elena Gorolová, členka Spolku žen poškozených sterilizací, vystoupila 17. srpna ve Výboru OSN pro odstranění všech forem diskriminace žen v rámci prezentace Stínové zprávy o diskriminaci žen v ČR. Zprávu vypracovala Liga lidských práv, Evropské středisko pro práva Romů a Gender Studies, o. p. s., v reakci na třetí periodickou zprávu vlády ČR. Stínová zpráva dochází k závěru, že „právní ochrana před diskriminací je v České republice nedostatečná,“ a to z několika důvodů. Navzdory mezinárodním závazkům Parlament ČR dodnes neratifikoval antidiskriminační zákon, příslušné státní orgány navíc dosud vůbec nevzaly v potaz otázku protiprávních sterilizací, natož aby za tuto praxi převzaly odpovědnost a adekvátním způsobem odškodnily její oběti.
Na shromáždění krátce vystoupil i předseda Společenství Romů na Moravě Karel Holomek. Claude Cahn, programový ředitel ERRC, poukázal i na „romský“ rozměr sterilizačních praktik před rokem 1991 a na absurditu skutečnosti, že Elena Gorolová musela cestovat přes oceán do New Yorku, sídla výboru, aby veřejně upozornila na křivdy, k nimž v minulosti docházelo, a bezpráví, jemuž jsou nedobrovolně sterilizované ženy stále vystavovány.
Po skončení akce účastníci odcestovali autobusem do Brna, kde se zúčastnili v Muzeu romské kultury slavnostního zahájení výstavy fotografií pořízených členkami Spolku žen poškozených sterilizací. Vernisáž, na kterou dorazili i Czeslaw Walek z Kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské komunity a Helena Krištofová, romská poradkyně v Brně, zahájila úvodním slovem ředitelka muzea Jana Horváthová. Při té příležitosti řekla, že je to poprvé, kdy prostory nově zřízené muzejní kavárny hostí výstavu. K návštěvníkům dále pro-mluvila Michaela Kopalová, Claude Cahn, Lucie Fremlová a Nataša Botošová a Vlasta Holubová, dvě z několika přítomných členek spolku.
Atmosféra vernisáže se nesla v pozitivním duchu vystavovaných fotografií, které povětšině zobrazují rodiny a vnuky sterilizovaných žen, a to navzdory neveselému důvodu vzniku fotografií – protiprávní sterilizaci. Příjemné a přátelské ovzduší podtrhlo vystoupení romské cimbálové muziky, která roztančila nejednoho návštěvníka i samotné autorky snímků.
Jana Kabeláčová
|