aneb Te hino o Rom andre špitaľa
BRNO – Fakultní nemocnice v Brně-Bohunicích se v současné době zabývá opakovanými problémy, které jsou způsobeny velkou návštěvností u romských pacientů a malou kapacitou pokojů i nemocničních prostor. Stěžují si nejen zdravotníci, ale i okolní pacienti, a to především na hluk.

Podle náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Erny Mičudové je problém hlavně ve velké kumulaci Romů v prostorách nemocnice a s tím spojené vyšší hlučnosti. Velkou roli hrají také potyčky mezi Romy, ke kterým v nemocnici čas od času dochází. „My respektujeme, že romská komunita má určité odlišné zvyklosti a způsoby chování, ale nedá se to tolerovat ve fázi, kdy už tyto aspekty přesahují limity nemocnice,“ řekla Mičudová. Podle ní si nemocnice váží velké návštěvnosti u Romů, která je mnohonásobně vyšší než u ostatních neromských pacientů.
Návštěva celé rodiny má na pacienta pozitivní vliv, dostává se mu tak i v chladném nemocničním prostředí povzbuzení a zájmu ze strany příbuzných, ale zařízení není pro tolik návštěvníků najednou uzpůsobené. „Nejsme schopni zvládnout návštěvu dvaceti lidí u jednoho pacienta naráz.“
Problémy způsobuje podle Erny Mičudové také nedostatečná komunikace a neporozumění na obou stranách. Jak uvedla, často se setkala s tím, že něco Romovi vysvětlila, ale ten věc špatně pochopil a poté učinil pravý opak. „Když něčemu nerozumím, musím se ptát, je mi zřejmé, že to, co se může zdát někomu zřetelné a jasné, může jinému připadat jako španělská vesnice.“
Náměstkyně dále vysvětlila: „Často řešíme situace, kdy roztržky mezi Romy přerostou únosnou míru a jsme nuceni zavolat policii.“ Podle jejích slov se jedná především o olašské Romy; jako příklad uvedla příběh muže, kterého ihned po hospitalizaci ho přijelo navštívit dvacet rodinných příslušníků. Za chvíli se však mezi sebou poprali tak, že musela přijet policie a nakonec jich bylo třeba několik chirurgicky ošetřit.
Jako řešení tohoto problému navrhuje Mičudová, aby si rodina zvolila svého mluvčího, který by komunikoval s lékaři. Romským rodinným příslušníkům vzkazuje: „Když máte v rodině někoho nemocného, domluvte se a určete někoho, kdo bude s námi komunikovat. Ten se představí lékaři a s ním se domluví na návštěvách tak, aby to vyhovovalo oběma stranám.“ Jako možnost uvedla střídání rodinných příslušníků u lůžka nemocného vždy po dvou. Podle Erny Mičudové by bylo ideální zaměstnat při každé nemocnici s přispěním některého z dotačních programů tzv. romského zdravotnického asistenta, který by vzájemnou komunikaci mezi Romy a nemocnicí zprostředkovával.
Romům Erna Mičudová vzkázala: „Věřte zdravotníkům. My nerozlišujeme Roma a Neroma, v první řadě vidíme člověka jako pacienta, kterému se snažíme pomoci, chceme s vámi navázat dobrý vztah, ale musíme mít prostor k tomu, abychom dobře odváděli svou práci.“

Tereza Šimiková

Náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Erna Mičudová společně s mluvčí Annou Nesvadbovou vytvořily pro čtenáře RH několik pravidel, která by měla platit pro všechny pacienty a návštěvníky nemocnice:
1. Respektovat pokyny zdravotnických pracovníků.
2. Respektovat potřeby ostatních pacientů a lékařů.
3. V případě problémů se obrátit na zaměstnance Fakultní nemocnice Brno a požadovat řešení. V případě jejich nespolupráce obrátit se na oddělení kontroly a vnitřního auditu.
4. Dodržovat návštěvní řád: denně od 14 do 18 hod.