Mystika a všední život
Transcendentální prožitky ve světové historii vedly nejednoho člověka k nutkání alespoň se pokusit abstraktní svět naznačit pomocí grafického projevu.
Snaha zaznamenat skutečnou realitu taktéž vede k vyjádření malířskými technikami. A zde můžeme porovnat, jak jsou tyto zdánlivě odlišné pohledy na svět podobné ve své podstatě.

František Demeter
Narodil se 28. prosince 1948 v Praze, ale vyrůstal na Slovensku, v romské osadě v Ladomírové, okres Svidník. Zemřel 29. června 2003 v belgickém Gentu.Vyšel osm tříd základní školy, poté rozvážel uhlí po pražských bytech, živil se také jako hudebník – cimbalista. V roce 1996 emigroval do Belgie, kde se trvale usadil a provozoval vlastní restauraci, v níž také vystavoval svá díla (Club Demeter, Sint-Amandsberg). Počátek jeho výtvarné tvorby odstartoval v roce 1993 mystický zážitek – údajné setkání s mimozemskou civilizací. Dlouho před tím, než začal František Demeter kreslit, byl činný také literárně. Své romsky psané příběhy i básně publikoval od raného mládí, pět jeho básní bylo uveřejněno ve sbírce romské poezie Romane giľa / Romské písně, později také v odborném časopise romistických studií Romano džaniben.

Rudolf Rác
Narodil se 9. ledna 1942 v Ladicích, okres Zlaté Moravce (nyní Nitra) na Slovensku. Rodina se v roce 1955 přestěhovala do severních Čech, kde našla práci v zemědělství. „Částečně jsem chodil do základní školy na Slovensku a částečně v České republice. Patřil jsem mezi žáky s dobrými výsledky, ale k vyššímu vzdělání jsem se nedostal. Před ukončením základní školy mi umřel otec a maminka neměla dostatek prostředků na moje vzdělávání. Jelikož jsem měl ještě další sourozence, tak jsem musel nastoupit na manuální práce na různých stavbách. Později jsem absolvoval kurz na zedníka, a tak jsem se stal zedníkem.“
K malování se dostal až v 59 letech. Na zednické brigádě ve Francii se seznámil s jistým „profesorem malířství“, který jej zasvětil do tajů malby. „Tvrdil o mně, že mám talent.“ Rudolf Rác si po tomto povzbuzení nakoupil knihy o technice olejomalby a začal malovat nejprve krajinky. Ty jej zajímají stále, ale v poslední době se zaměřuje i na život Romů. Jeho práce byly poprvé veřejně prezentovány v roce 2000 v pražském divadle Rokoko, kde se staly součástí kolektivní výstavy několika romských autorů.
Rudolf Rác tvrdí, že jej od počátků jeho tvorby potkaly těžké časy, ale ani tehdy malovat nepřestal.

Damián Dudáš
Narodil se 10. října 1973 ve Starém Plzenci, v okrese Plzeň. Jeho zaujetí barvami se datuje od dětství. Malovat začal ve čtrnácti letech, když mu maminka místo vytoužené sady temper nejrůznějších odstínů koupila alespoň pět tub základních barev.
Intenzivněji začal malovat až po návratu z vojenské prezenční služby. V počátcích výtvarné tvorby měl možnost konzultovat a něco se přiučit u místního malíře Václava Benedikta, pravidelně také navštěvoval Dílo (obchod s uměním), ale především se učil sám, jak říká: „Hlavně jsem koukal kolem sebe.“
Ve své tvorbě se věnuje pouze malbě, kresba pro něj není zajímavá: „Potřebuju cítit barvu.“ Sám sebe nazývá realistickým mystikem; kromě jiného vytváří i vyloženě meditativní obrazy, které slouží jako výzdoba i podpůrný léčebný prostředek v psychotronické poradně Evy Suttnerové ve Starém Plzenci.
Svým umem přispěl k výzdobě nově zpřístupněného pravoslavného kostela v Rokycanech, který spravuje jeho bratr David Dudáš, první romský pravoslavný kněz u nás. Damián začal studovat střední zemědělskou školu, na vlastní žádost však učení zanechal. V současné době je na volné noze, žije ve Starém Plzenci, kde se v červnu 1998 v Galerii Esprit uskutečnila jeho první samostatná výstava; poté následovaly další.

Zpracováno dle knihy:
Sbírky Muzea romské kultury
Výtvarné umění
Romští autoři
Přírůstky 1991–2005