Záleží také na politické vůli, nejen na penězích
Nejdříve, pane řediteli, k otázce perspektivy fungování Rady vlády pro záležitosti romské komunity. Domníváte se, že Rada bude dále pracovat i při změně vlády? Má Rada za změněné vládní konstelace nějakou šanci účinně pracovat a v čem tu účinnost vidíte?

Žádné signály, že by Rada neměla dále existovat, jsem nezaznamenal, takže doufám, že Rada bude dále existovat a pracovat. Není zcela jasné, zda bude přiřazena k Úřadu vlády jako dosud nebo bude někde jinde.

Její funkčnost je více méně dána taky spoluprací s jednotlivými resorty vlády a v poslední době se mi zdá, že dokonce spolupráce s ministerstvem pro místní rozvoj je lepší než dříve. Záležitosti, které dříve nešly, se teď daří.

Jaké je současné složení Rady v občanské části? Jaký klíč a způsob byl zvolen pro výběr členů občanské části?

Funkční období členů je dvouleté. Minulé období skončilo v březnu letošního roku.
Výběr členů občanské části neprobíhal striktně podle krajů, jak tomu bylo dříve. Akceptovali jsme částečně i princip výběru podle osobností. Oslovili jsme krajské romské koordinátory s žádostí o nominaci osobností podle jejich zvážení a tento výběr byl dále konzultován v kanceláři Rady a projednán s předsedou Rady, který jednotlivé členy jmenuje. Tak by to mělo být podle platného statutu.
Situaci ovšem komplikují současně běžící vládní změny. Proto vlastně předsedu Rady musel v této době právoplatně nahradit první místopředseda, kterým byl ještě donedávna Svatopluk Karásek, zmocněnec vlády pro lidská práva.
(Seznam členů nám Czeslaw Walek poskytl a zveřejňujeme jej na straně 4 – pozn. red.)

Mluvil jste o předsedovi Rady, tady je trochu nejasnost v souvislosti s novou vládou. Jak to tedy bylo a bude? Kdo bude novým předsedou?

Předsedou Rady byl ministr spravedlnosti Pavel Němec, ale ten již skončil. Dle Statutu Rady může být předsedou pouze místopředseda vlády, proto novým předsedou Rady se pravděpodobně může stát pouze místopředseda vlády a současně ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. Noví členové byli ještě jmenováni předsedou Němcem.

Máte informaci, kdo bude tedy novým zmocněncem pro lidská práva a současně prvním místopředsedou? Kdo bude nebo již je druhým místopředsedou?

Slyšel jsem, že novým zmocněncem bude pan Litomiský a on tedy bude i prvním místopředsedou. Druhou místopředsedkyní byla na posledním zasedání Rady zvolena Monika Mihaličková.
(Jan Litomiský je z Pelhřimova, člen ODS, chartista, bývalý poslanec ČNR v období 1990 až 1992; Monika Mihaličková – bývalá poslankyně Parlamentu ČR za US, Romka, pozn. red.)

Podívejme se nyní na poslední zasedání Rady, kdy se projednávala Analýza sociálně vyloučených romských lokalit. Jak byla tato analýza přijata vládní částí rady a jak občanskou částí?

Občanští členové Rady byli již dříve o analýze informováni. Nechci říci, že ji přijali s uspokojením, protože zpráva sama ukazuje velmi nepříznivý stav romských lokalit i neuspokojivé řešení ze strany samospráv. Ale už sám fakt, že tu zpráva je, je dobrý a lze jím v dalších návrzích a krocích argumentovat.
Pokud jde o vládní stranu, zaznamenal jsem jisté výhrady ze strany ministerstva školství, že postrádají některé změny týkající se školského zákona. Sociolog Ivan Gabal, autor zprávy, věc vysvětlil tak, že zpráva neukazuje nástroje k řešení, nýbrž pouze daný stav.

Mám kuloárovou zprávu, že dva z náměstků ministrů se při projednávání zprávy ostentativně zvedli a odešli z jednací síně. Můžete prozradit čtenářům, kteří to byli? A proč si myslíte, že odešli?

Předsedou Rady byl ministr spravedlnosti Pavel Němec, ale ten již skončil. Dle Statutu Rady může být předsedou pouze místopředseda vlády, proto novým předsedou Rady se pravděpodobně může stát pouze místopředseda vlády Petr Nečas a současně ministr práce a sociálních věcí. Ale v současné době je i tento již odvolán a novým 1. místopředsedou bude jmenován nový zmocněnec pro lidská práva.

Nemyslíte, že zpráva Ivana Gabala sama o sobě má určitý význam? A jaký?

Souhlasím. Dosud jsme přesně nevěděli, kolik těch hrozivých lokalit máme a jaký počet lidí tam žije. Teď to máme zdokumentováno a lze se toho držet. Ukázalo se, že ten počet je docela veliký a pohybuje se kolem 60 až 80 000 lidí na nejnižším stupni bídy. To je jistě hrozivé číslo a nikdo to nepopře.

Radou navrhovaná řešení alarmující situace romských ghett spočívají v podstatě v návrhu změn zákona o obcích, které by stanovily jim povinnost vůči sociálně slabým. Rovněž je navrhována změna zákona o zaměstnávání dlouhodobě nezaměstnaného Roma u podniků s více než 25 zaměstnanci. Víte, jak byly tyto dosti diskutabilní návrhy přijaty v oficiálních kruzích, třeba ministrem Nečasem?

Pokud jde o zákon o obcích: kdyby se obce až dosud chovaly normálně a neřešily problémy svých sociálně slabých občanů na úkor jiných obcí, nebylo by třeba nic řešit. Taková situace není, obce svým chováním většinou tu situaci ještě zhoršují a není jim rady. Je to alarmující situace a vyžaduje rázné a zákonné prostředky.
Pokud jde o zaměstnanost: aktivní politika zaměstnanosti je neefektivní vůči dlouhodobě nezaměstnaným Romům a rovněž je třeba rázných opatření i ve formě zákona, podobně jako je tomu u zdravotně postižených a motivaci zvýhodnit zaměstnavatele, který je přijme. Toto nemusí být nutně zaměřeno jen na Romy, obecně to beru jako opatření ke snížení nezaměstnanosti u těžce zaměstnatelných lidí.

V každém případě však jde o kroky pozitivní diskriminace a to samo o sobě není příliš kladně veřejností a koneckonců i politiky vnímáno a přijímáno.

Ano. Nejsem si vůbec jist, jak vláda tyto návrhy přijme. Rada je poradní orgán a vládě navrhuje se znalostí situace a ovšemže i s poukazem na rizika, která přijdou v případě neakceptování našich návrhů. Máme snahu a budeme přesvědčovat vládu a skládat argumenty. To je vše, co můžeme dělat.
Pokud jde o zákonné normy, je to ovšem delší proces a je to také záležitost parlamentu, což může trvat v horizontu i několika let.
Víte, ještě k té zmínce o Petru Nečasovi. Informaci podávala TV Nova a ta informuje zkratkovitě a jak se jí to hodí. Mluvilo se o řešení problému Romů jako etnického problému, což celou záležitost diskvalifikuje na jakousi podružnou roli. Při tom kdyby to byla informace o nezaměstnanosti jako o velkém problému, znělo by to zcela jinak. Ostatně náměstkyně Šmejkalová je již nyní odvolána a věci mohou nabýt změny v pozitivním duchu.

Zmínil jste parlament. Nabízí se tu přímo možnost spolupráce s Kateřinou Jacques, která na tomto úřadě pracovala, znáte se s ní, ona je nyní poslankyní a můžete přes ni v dobrém slova smyslu prosazovat potřebné věci.

Toho jistě využijeme.

Poslední otázka: vidíte perspektivu ve vývoji situace Romů v ČR zlepšující, zhoršující, stagnaci – a na jak dlouho?

Perspektiva nějakého zlepšení je daleká a já ji odhaduji na 20 let. Pravda je, že peněz bude jistě dost a budou k dispozici obcím, pokud budou ochotny nastolit správné páky k řešení. To je otázka, protože tu nehraje roli jenom možnost finanční, ale například i otázka politické vůle, která je spojena s volebními preferencemi, které nepřinášejí nepopulární, byť nutné kroky. Těmi jsou i záležitosti Romů.
Mám dobrý pocit z ministerstva pro místní rozvoj, kde je nyní Petr Gandalovič jako ministr a jeho náměstkem se stal Ivo Hlaváč. Zdá se, že nyní se podaří vyřešit věci, které jsme dlouhodobě ve spolupráci s tímto ministerstvem nevyřešili.

Tak o tom si můžeme udělat jasno, až uplyne nějaká doba a my budeme mít důvod aspoň jednou za čas konstatovat, že se něco zlepšilo. Děkuju vám za rozhovor.

Karel Holomek

P. S.: Ještě ani nevyšlo toto číslo RH s rozhovorem, který měl náš šéfredaktor s Czeslawem Walekem a dovídáme se, že informace v něm obsažené nemusí být tak docela odpovídající reálné a blízké budoucnosti.