V zimě byla osada pokryta sněhem, zem byla uložena k spánku a život v osadě byl smutný. Staří Romové trávili volné chvíle doma u kamen, kde hráli karty nebo si jen tak povídali a ženy si zkracovaly dlouhé zimní večery trháním peří. Radost a veselí bylo slyšet v osadě jen tehdy, když si děti hrály, sáňkovaly nebo koulovaly se. Za to však, když přišlo jaro, osada najednou ožila.

Na horách se sníh už ztratil, zem vysychala, tráva začala rašit a s ní i první petrklíče. Slepice a ptáci už vybírali první broučky a žížaly. O jarním sobotním ránu se slunce prodíralo přes mlhu nad lesem do nového dne a prohřívalo řeku, na které už plavaly kachny a husy. Řeka byla čistá, bylo vidět až na její dno. Ryby plavaly u hladiny vody, vynořovaly se a sbíraly vše, co se na ní usadilo. Někteří Romové už stáli u řeky a jen tak poslouchali šplouchání vln a hleděli, jak řeka teče. K nim se přidávali další, povídali si, balili cigarety nebo kouřili fajfku a celá osada se pomaloučku probouzela k životu.
Jiné Romy zase sluníčko vytáhlo ven před dům, kam si dali stůl a židle. Tam hráli karty a špásovali. Někteří řezali a sekali dřevo a skládali ho do štosů.
Rozcuchané, nahé a bosé děti běhaly po dvorku a matky za nimi utíkaly s jídlem a teplákami. Jedni chlapci hráli pigu, jiní zase stříleli na stojící sirku vzduchovkou nebo hráli fotbal, jezdili na kolech či házeli kamínky po vodě a počítali žabky. Také se vozili na pojízdné káře o čtyřech kolech podomácku vyrobené. Děvčata si jen tak pinkala míčem o zeď nebo skákala namalovaného panáka na zemi.
Ženy zase vařily, uklízely, žehlily, zametaly kolem domu, praly a věšely prádlo. Jedna věštila z ruky, druhá z karet a jiná ze síta. Odpoledne děvčata oblečená ve svátečním se procházela osadou, zpívala a předváděla nové šaty. To vytáhlo muzikanty ven i s instrumenty, hráli a mládenci s děvčaty tancovali. Staří Romové je s úsměvem pozorovali a přitom ujídali z oprýskaného kastrůlku nedojezené halušky od oběda. K večeru se scházela mládež, rozložila oheň, u kterého se rodily nové lásky a příběhy. Mládež zpívala, tancovala a do toho jim hrála harmonika.
Večer u dohořívajícího ohně už seděli jen poslední vytrvalci a zpívali tesklivé romské písně, které zakrátko také utichly. Byla noc, nebe bylo poseto hvězdami a měsíc svítil na cestu už do nového dne.
Gejza Horváth