Nic dobrého na obzoru
Před parlamentními volbami se Mirek Topolánek holedbal tím, že provede noc dlouhých nožů. Nemyslel tím zřejmě, že chce svoje oponenty vyvraždit, ale udělá velkou čistku ve státní správě. Každá takováto změna naráží pochopitelně na odpor, proto metody nového premiéra musí být na hraně, pokud chce dosáhnout svého.

ODS proto v posledních dnech rozpoutala několik afér, na které jí novináři skočili jako myš na špek. Údajné odposlechy novinářů a poslanců plus údajná hrozba teroristického útoku zaměstnaly česká média natolik, že razantní čistky prováděné novou vládou procházejí téměř bez povšimnutí.
Nyní již bývalý vládní zmocněnec pro lidská práva Svatopluk Karásek věděl, že s nástupem nového premiéra bude nahrazen. Nepředpokládal však, že se tak stane ještě před tím, než vláda vůbec dostane důvěru, ani že se tak stane v naprosté tichosti a bez udání důvodu. Karáskův nástupce Jan Litomiský (ODS) je také bývalý disident, který se zaměřuje na sociální problematiku a lidská práva. Je však koněm vlády, která je už svojí základní ideovou výbavou značně asociální – prosazující dravý a bezohledný individualismus, podřízený diktátu trhu..
Aby nová vláda odvedla pozornost od desítek podobných výměn, z nichž nejdůležitější je odvolání šéfa zahraničních špionů Randáka, povolala do ulic policisty se samopaly a účelově straší hrozbou terorismu. Neměli bychom jí proto skákat na špek stejně ochotně jako někteří novináři, ale zachovat si chladnou hlavu. Měli bychom také pozorně sledovat, co dalšího nám vláda upeče, pravděpodobně nic dobrého.

Jiří Salik Sláma