Vážená redakce,
jsem velice rád, že mohu své úvahy a názory na život vyjádřit právě v časopise Romano hangos. Patří k mým oblíbeným. Dle mého mínění se tyto noviny prezentují skvělou úrovní.
Moje dnešní úvaha se týká společnosti, ve které žijeme.
Každý občan tohoto státu má stejná práva a povinnosti. Věta známá i dětem. Bohužel, jak sleduji život kolem sebe, obávám se, že větě chybí nějaký dodatek – například pokud tento občan není snědé pleti…
Vím, že se mnozí čtenáři budou domnívat, že mám na mysli pouze romskou komunitu. Chci se ale zmínit též o cizincích, kteří se v naší zemi usadili, studují tady či pracují. Mnozí z nich se tu s diskriminací setkali jen proto, že mají jinou barvu pleti. Člověk nenese zodpovědnost za to, zda se narodil tmavý, žlutý či bílý, ale za to, zda je špatný nebo dobrý. Bohužel v naší republice se v mnoha případech lidé hodnotí podle jiných kritérií.
Ze zkušenosti vím, že jsou měřítka skutečně různá. Já osobně považuji za samozřejmost slušné chování zrovna jako to, že vzdělání je základ úspěchu. A pro všechny, kteří nepatří do kategorie slušných a řádných lidí existuje zákonodárství, které by mělo umět zjednat nápravu.
Jsou ale i neproblémové romské rodiny, které jsou diskriminovány na trhu práce kvůli barvě pleti. Pokud rodina nemá finanční zajištění a zaměstnání, vede to k jejímu sociálnímu i společenskému úpadku a následnému živobytí ze státní podpory. Na tyto rodiny je celkově pohlíženo s opovržením. Nejsmutnější je, že toto naše společnost nepřizná. Upřímně řečeno, ani se nedivím, když se řešení hledá třeba v opuštění republiky. Každý by měl mít právo na práci, aby mohl uživit rodinu, na slušné bydlení, jehož nájem je schopen platit.
Vláda se touto problematikou mnoho nezabývá a především na ni nemá čas. Konstatuji, že u nás již existuje romská inteligence, která by byla schopná mnohé problémy řešit dokonce ujmout se vedoucích pozic. Bohužel schází důslednost, vůle, podpora a pomoc na obou stranách.
Apeluji na všechny mladé vzdělané Romy, aby se nevzdávali a více se angažovali, protože jsou to právě oni, kteří by měli usilovat o lepší budoucnost Romů.
Antonín Gondolán, Praha