Mapa chudoby v České republice
Toto je přesný název zprávy, kterou vypracovala společnost Gabal Analysis and Consulting s.r.o. pro MPSV. Tato práce byla financována z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR.

Zpráva je doplněna Mapou sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením ohrožených lokalit na přiloženém CD.
Předkládáme našim čtenářům stručnou zprávu o obsahu této Analýzy situace romských lokalit, doplněnou na závěr krátkým komentářem.
V textové části jsou vysvětleny nejzákladnější pojmy, osvětlující, co znamená sociální vyloučení obecně a jak je to s vyloučením romské lokality, vysvětluje pojem Rom a zdůrazňuje nevhodnost užívání pojmu „gheto“.
V další části najdeme nejrůznější statistická data vztahující se k jednotlivým lokalitám, jako je podíl romských obyvatel na celkovém počtu, struktura vlastníků nemovitostí, jež tvoří sociálně vyloučené lokality, stav domů a bytů a související informace, týkající se vzdělávání apod.
Dále jsou uváděny typy lokalit. Popisují se také oblasti, situace, chcete-li mechanismy, jež vytvářejí a způsobují sociální vyloučení.
Nástroje oslabování mechanismů sociálního vyloučení, tedy to, co by sociálnímu vylučování mohlo úspěšně bránit, je další částí a může být do jisté míry i návodem, jak sociálnímu vyloučení předcházet. Jsou to vlastně nástroje sociální integrace, jinými slovy opak
vylučování. Mluví se o bariérách, nájemních smlouvách, splátkových kalendářích, institutu zvláštního příjemce, odpuštění penále z prodlení, zřízení funkce domovníka, atd. Další kapitoly se týkají oblastí souvisejících s vylučováním, zaměstnaností a vzděláváním, a to v poskytnutém přehledu využívaných nástrojů sociální integrace na trhu práce a asistencí pomocného pedagogického pracovníka ve třídách s romskými žáky.
Za nejúčinnější formu používaných nástrojů integrace se považuje terénní a sociální práce a asistenti Policie.
Dále se uvádí bariéry, které způsobují pokračující trend vylučování a znemožňují nápravu. Patří mezi ně absence politické vůle ke změně, nemotivační charakter sociální podpory, nízká efektivita aktivní politiky zaměstnanosti a etnický aspekt problematiky, tedy okolnost, že příslušnost k Romům může být základní příčinou vylučování.
V závěru práce se vyskytují stručné návrhy systémových opatření jako předpokladu pro změnu.
Mapa pak detailně určuje jednotlivé lokality s podrobnějším popisem charakteru těchto lokalit. Zmiňuje se též o nevládních a jiných institucích, které mohou vykonávat asistenční a podpůrnou práci v lokalitách.To je obsah toho pojmu obsaženého v titulu názvu Analýzy „absorpční kapacity subjektů…“
Co říci závěrem?
Nesporně se jedná o první precizní a konkrétní zpracování tématu. Nejde už ani o žádné tzv. „kvalifikované odhady“. Jde o něco, čeho je možno se držet.
Pochopitelně ani tato analýza nemůže být naprosto přesná a dokonalá. Má mezery v přesnosti, zdá se mi, především v údajích, týkajících se jednotlivých lokalit, obsažená v mapě. Tam jsem shledal nedostatky v lokalitách, které důvěrně znám. Ale to je přirozené. Údaje lze postupem doby zpřesňovat.
Objevují se některé statistické údaje vůbec poprvé a ejhle! Nic se neděje, Romy to nepoškozuje a úředníci se už nemohou vymlouvat, že neví nebo že Roma vlastně nepoznají. Přesto, že účelem analýzy nebylo přicházet s návrhy na řešení, řešení tu obsaženo je a poměrně velmi zřetelně. Kdo chce, může vědět, jak se vyvarovat problémů. Kdo nechce, ten jistě zase neuvidí a bude mluvit spíše o nedostatcích.
Určitě bude ještě mnoho příležitostí k analýze se vracet, doplňovat ji a hlavně s ní pracovat. Je to dobrá věc!

Karel Holomek