BRNO – Před 59 lety se vydali moravští Romové na cestu bez návratu. První transport Romů z Brna do Osvětimi byl vypraven 7. března 1943. V brněnské Masné ulici, kde byli tenkrát moravští Romové soustředěni, se 6. března letošního roku sešli obyvatelé Brna, aby si připomněli etnikum, které bylo za II. světové války téměř vyvražděno.

Pietní akt již tradičně zahájila Emilie Machálková písní Aušvicate hi kher baro v doprovodu houslisty Ivana Gašpara Hriska. Na souvislosti holocaustu s dneškem upozornil Hynek Zíma, který promluvil za Společenství Romů na Moravě. „Romové nebyli pokládáni za součást tehdejší společnosti. Žel tento pohled u mnohých přetrvává dodnes. I dnes by někteří rádi činili to, co činili nacisté a jejich pochopové,“ uvedl.
Jedním z těch, kteří hrůzy Osvětimi přežili, byl i Jan Ištván. Bez nenávisti připomněl, jak to tenkrát bylo a jen si nepřeje, aby se něco takového ještě někdy opakovalo.
Jako každý rok přednesl modlitbu za mrtvé kantor Brněnské židovské obce. Svou kytku k pamětní desce položil i představitel Národního památníku Terezín. Osud Romů si přišel připomenout také hejtman Jihomoravského kraje Stanislav Juránek, jakož i zástupci města Brna. Bez jakýchkoliv projevů a okázalosti – jen kytkou k pamětní desce – si připomněla tehdejší hrůzy i zástupkyně ombudsmana Anna Šabatová.
Od pamětní desky se pak pietní akt přesunul do Muzea romské kultury. Zde bylo možno shlédnout filmy s tematikou holocaustu.
Roman Růžička