V Brně 23. 2. 2002
Otevřený dopis předsedovi Poslanecké sněmovny PČR panu Václavu Klausovi, předsedům všech politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně PČR – paní Haně Marvanové, panu Vladimíru Špidlovi, Cyrilu Svobodovi, panu Miroslavu Grebeníčkovi.

Vážený pane předsedo, vážená paní předsedkyně, vážení pánové,
jsme hluboce pobouřeni výroky, které pronesl 22. 1. 2002 v MF Dnes ředitel Národní galerie a člen Rady České televize pan Milan Knížák. Jeho útoky na soužití s romskou menšinou jsou směsí lživých tvrzení, nepřijatelného zevšeobecňování a skrytého rasismu. Víme o interpelaci, se kterou se obrátili poslanci PS PČR pánové Vladimír Mlynář a Michal Lobkowicz na nadřízeného pana Milana Knížáka, ministra kultury ČR, pana Pavla Dostála.
Pan ředitel Knížák například tvrdí, že „Nemůžeme stále tolerovat to, že když něco provede Rom, budeme to posuzovat jinak, než když něco provede Nerom.“ Z čeho odvozuje svoje tvrzení přitom není jasné, neboť jak známo žádné statistiky členící pachatele trestných činů dle etnického původu Policie ČR nevede. Protože ředitel Knížák ani na přímý dotaz nikdy během celého měsíce svá slova neupřesnil ani nepodložil fakty, je nutné konstatovat, že šíří nedokazatelné a ve své podstatě lživé tvrzení, které popuzuje veřejnost vůči národnostní menšině.
Z návštěvy „jednoho romského malíře“ Knížák dále v rozhovoru vyvozuje soud o celé romské kultuře v tom smyslu, že „jejich díla nemají tak kvalitní parametry, aby mohla být v Národní galerii“. Tuto nepřijatelnou paušalizaci pak pan Knížák ještě zesiluje v závěru citované části rozhovoru, kde dokonce říká: „Židé si s sebou nesou své trauma ze svých dějin daleko silněji než Romové, a přesto jsou schopni sdílet s námi prostor.“ To už skutečně bere dech. Profesor Knížák dělí občany České republiky na schopné a neschopné zde s „námi“ žít – ale kdo ti knížákovští „MY“ vlastně jsou? A kdo posuzuje schopnost „těch druhých“ soužít „s námi“? Kdo dal Milanu Knížákovi právo, aby tuto schopnost někomu – například Židům – přiznal, ale jinému – třeba Romům – naopak odepřel? A kam vlastně, do kterého „prostoru“ tedy pan Knížák hodlá Romy odsunout? Otázek je celá záplava, ale odpověď neznáme jedinou – Milan Knížák totiž po svém bezpříkladném útoku na ohroženou a snadno rozpoznatelnou menšinu k dotazům vytrvale mlčí.
Upozorňujeme s plnou vážností, že Milan Knížák je ředitelem Národní galerie a vysokým státním úředníkem, placeným z daní všech občanů, tedy i Romů. Čekáme na vysvětlení jeho výroků z úst pana ministra kultury. Současně je Milan Knížák i členem Rady České televize, tedy zástupcem celé naší veřejnosti. I v Radě ČT pobírá odměnu z prostředků ČT, tvořených mimo jiné i z koncesionářských poplatků placených Romy. Jeho výroky na adresu romského etnika jsou zcela odsouzeníhodné, vzhledem k tomu, že Rada České televize je podle zákona č. 483/1991 Sb. o České televizi v platném znění orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize. Radní má dohlížet na plnění úkolů veřejné služby v oblasti televizního vysílání (§ 2 a 3).

Podle zákona o České televizi jsou hlavními úkoly ČT:
a) poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů,
b) přispívání k právnímu vědomí obyvatel České republiky,
c) vytváření a šíření programů a poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel se zřetelem na svobodu jejich náboženské víry a přesvědčení, kulturu, etnický nebo národnostní původ, národní totožnost, sociální původ, věk nebo pohlaví tak, aby tyto programy a pořady odrážely rozmanitost názorů a politických, náboženských, filozofických a uměleckých směrů, a to s cílem posílit vzájemné porozumění a toleranci a podporovat soudržnost pluralitní společnosti,
d) rozvíjení kulturní identity obyvatel České republiky včetně příslušníků národnostních nebo etnických menšin.

Vzhledem k tomu, že pan Milan Knížák odmítá jakkoliv vysvětlit své výroky, jsme oprávněni se domnívat, že za nimi plně stojí. Domníváme se, že pan Milan Knížák by měl být odvolán z Rady ČT, neboť narušil závažným způsobem důstojnost funkce člena Rady. Nemůže proto dohlížet na plnění ani jednoho z hlavních úkolů televize veřejné služby.
Na vědomí: pan Václav Havel, prezident ČR, pan Petr Pithart, předseda Senátu PČR, pan Miloš Zeman, předseda vlády ČR