BRNO – Liknavostí ve vyřizování žádostí o jednorázové odškodnění za újmy způsobené v době druhé světové války a v komunistické éře se z vlastní iniciativy zabývá Úřad veřejného ochránce práv.
„Z několika míst jsme se dozvěděli, že to postupuje velmi pomalu. Jsou porušovány lhůty správního řízení,“ uvedla zástupkyně ochránce Anna Šabatová. V této chvíli je asi 150(?) tisíc žádostí o jednorázové odškodnění. Vyřízena je však pouze malá část.

Žádosti vyřizuje Česká správa sociálního zabezpečení. Podle Šabatové vyplývá, že důvodem prodlení je nedostatek finančních prostředků. „Zatím je to v šetření, ale je zřejmé, že jde o nedostatečnou součinnost mezi státními orgány,“ poznamenala.
Způsobilo to zřejmě rozšíření počtu oprávněných osob, které vzniklo při projednávání v poslanecké sněmovně. Vládní návrh zákona totiž předpokládal odškodnění jen pro lidi nějak poškozené za války, z poslanecké iniciativy byl však rozšířen i na léta 1948 až 1989. Tím nároky na státní rozpočet narostly o asi 800 miliónů, které nedokázaly státní orgány zajistit.
Vzhledem k tomu, že většina žadatelů jsou velmi staří lidé, mnozí se již odškodnění nedočkají – zemřou.
„Doufáme, že s novým státním rozpočtem se peníze již našly,“ uvedl ombudsman Otakar Motejl.
Nepředpokládá, že by jeho úřad nějak přispěl k nápravě v tomto konkrétním případě. Přesto považuje ten „vztyčený prst“ za významný.
„Je to upozornění do budoucna, že takto se postupovat nemá,“ podotkl. Za vhodnější než přednostní vyřizování žádostí, které jsou zamítnuty, by pokládal přiznání, že „kasa je prázdná“.
Roman Růžička