Ulice Cejl, Francouzská, Bratislavská, Příční, Hvězdová, Spolková, Körnerova…, všichni tušíme, proč se této části Brna říká Bronx. V povědomí Brňanů je tato část města zapsána jako místo nevalné pověsti. Kdokoli tudy prochází, nebo přijíždí tramvají či autem, všimne si, že romských občanů zde žije mnohem víc než v jiných lokalitách Brna. Na této skutečnosti není celkem nic divného.

Zdá se však, že v přímé úměře se zvyšujícím se počtem sociálně potřebných romských obyvatel, jsou zdejší ulice jakoby posety různými bary a hernami. Jenom na ulici Cejl jsme napočítali takových provozoven celkem dvanáct. Hrací automaty svými světelnými a zvukovými signály zvou všechny – muže i ženy – ke hře a vysokým výhrám.Vždyť je to tak lehké, jackpot čeká jenom na nás. Peníze přece potřebujeme všichni, tak proč to nezkusit?!
Jak taková zkouška dopadne, všichni dobře víme. Druhý den není z čeho zaplatit nájem, přátelé a příbuzní nám půjčí na nákup potravin, a pokud máme ještě co zastavit, jdeme do zastaváren, které nás znovu „berou na hůl“. Ano, je to tvrdá realita. Ale odskočme si na chvíli k jinému tématu. Víte, co je lichva? Trestní zákon pamatuje na jednání, které naplňuje znaky lichvy v § 253. V něm je lichva definována takto: „Kdo zneužívaje něčí tísně, nezkušenosti nebo rozumové slabosti nebo něčího rozrušení, dá sobě nebo jinému poskytnout nebo slíbit plnění, jehož hodnota je hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem.“
Podle tohoto zákona by tedy mohl být označen za lichváře každý majitel výherních automatů, zejména pak ti, kteří se usadili v brněnském Bronxu. Proč si svoje provozovny neotevřou v Masarykově čtvrti, která je naopak v povědomí Brňanů zapsána jako čtvrť milionářů?! Tam by se jim přece podnikalo daleko lépe a jejich peněženky by praskaly ve švech. Mýlím se snad?
Zamysleme se tedy společně a uznejme, že tudy cesta nevede. Nedávejme příležitost k tomu, aby někdo zbohatl z našich sociálních dávek a pojďme domů. Čeká tam na nás bohatství největší. Jsou to naše děti.
Helena Krištofová