Romská pouť k blahoslavenému Zeferinovi proběhla začátkem srpna v osadě Poličná u Valašského Meziříčí. Zúčastnilo se jí na osmdesát příslušníků romské i neromské komunity ze Vsetínska a Zlínska. Jejich průvod s romskou vlajkou a Zeferinovým obrazem v čele prošel z parku Abácie do více než kilometr vzdálené kapličky Nanebevzetí Panny Marie. Zde se konala slavnostní bohoslužba, po které následovalo opékání buřtů a vystoupení romské kapely Kandráči.

„Jsme věřící, a uctít památku blahoslaveného Roma považujeme za svou povinnost. Kromě toho jsme zvyklí občas se sejít s ostatními členy komunity,“ přiblížil důvody účasti své rodiny Jan Kandráč z Valašského Meziříčí. „Chceme oslavit Zeferina a pobavit se,“ přidala se Drahomíra Mirgová, která přijela z Rožnova pod Radhoštěm.
„Cílem poutě je posílit víru lidí v Boha. Současně by měla přispět ke sblížení Romů a majoritní části společnosti,“ řekla Irena Ševčíková z pořádajícího Komunitního centra Zeferino. Mši celebroval správce místní římskokatolické farnosti Pavel Stefan. Ve svém kázání připomněl Zeferinovu osobnost i nedávné světové setkání křesťanské mládeže v kanadském Torontu, jehož se osobně zúčastnil. „Záměrně jsem Romům ,nepromlouval do duše' ohledně jejich přístupu k životu, protože by se to minulo účinkem. Chtěl jsem je pouze povzbudit a říci, že se i v jejich společnosti cítím dobře,“ uvedl páter Stefan.
Poličná je jediným místem ve Zlínském kraji, kde se romské poutě konají. Jejich tradice byla založena před rokem, kdy byla účast o poznání skromnější. Během bohoslužby byla tehdy posvěcena fotografie blahoslaveného Zeferina a reprodukce obrazu Cikánská madona od španělského malíře Bartolomé Estébana Murilla.
Zefirin Jiménez Malla, jemuž jsou poutě v Poličné věnovány, se narodil roku 1861 v chudé romské rodině z katalánského Benavent de Segriá. Dlouhá léta kočoval, neuměl číst ani psát. Zbohatl však na obchodování s koňmi, mulami a osly. Získal si pověst čestného, spravedlivého a zbožného člověka. Spoluobčané jej nazývali „starostou cikánů“ nebo „advokátem chudých“.
Zemřel násilnou smrtí v roce 1936, v době začínající občanské války ve Španělsku. Na území ovládaném republikány se postavil na obranu týraného mladého kněze. Byl uvězněn a po dvou týdnech zastřelen. Devátý srpen, který je výročním dnem jeho mučednické smrti, si připomínají Romové v celé Evropě. Před pěti lety jej papež Jan Pavel II. jako prvního Roma v dějinách blahoslavil.
Josef Beneš