Ústecké Romy označil za druhou živelní pohromu a za sarančata náměstek primátora města Ústí nad Labem Tomáš Jelínek. Svého zástupce později podpořil i primátor Miroslav Pátek, když odmítl výzvu vicepremiéra Petra Mareše, aby se veřejně distancoval od takových výroků. Ústecká radnice využívá k obhajobě svých protiromských postojů i náklady nutné na zprovoznění kolejí (byli tam evakuováni Romové, postižené povodněmi), které vyčíslila Univerzita Jana Evangelisty Purkyně (UJEP). „Město obdrželo od univerzity vyčíslení nákladů za ubytování a jejich zprovoznění. Za zničené podlahové krytiny, rozbitá osvětlovací tělesa, zcizené vařiče, poškozený nábytek, dveře i hasicí přístroje zaplatí město UJEP 174 tisíce korun,“ napsal primátor ve svém dopise vicepremiérovi. Místní regionální tisk se široce rozepisoval také o tom, že na kolejích musela zasahovat policie. Přitom šlo o pouhou slovní potyčku mezi skupinou ubytovaných a vrátným a tento konflikt nezpůsobil žádné větší problémy.

Zatímco vyjádření politických představitelů Ústí nad Labem budí dojem, že Romové vtrhli do vysokoškolských kolejí jako velká voda, vyjádření univerzity o ničem takovém nesvědčí. Spíše napovídá, že škody vzniklé během pobytu evakuovaných nejsou nijak výjimečné. „Je možné, že bychom podobně jako po evakuovaných Romech uklízeli a opravovali i po sportovcích nebo studentech,“ poznamenal rektor UJEP Zdeněk Havel. Škody ve výši 174 tisíc tvoří jen malou část celkových nákladů potřebných na uvedení kolejí do provozu. Ty činí asi 1 400 000 korun a zahrnují i dezinfekci a úklid. Asi třetinu všech škod lze označit podle rektora za úmyslné (poškození hasicích přístrojů, odcizení tří vařičů aj.). „Kdyby se přes Ústí zase přehnala povodeň, zase bych Romům nebo komukoli jinému pomohl. Jsem rád, že jsme jim mohli poskytnout azyl,“ poznamenal rektor. Že se na kolejích nic výjimečného nedělo, potvrzují i slova ředitele Správy kolejí a menz ústecké univerzity Michala Vrbičky: „K žádnému násilnému rabování, devastaci a ničení majetku kolejí nedošlo. Škody, které vznikly, jsou podle mne adekvátní tomu, že tady bydlelo kolem sedmi set evakuovaných.“
Ústí není jediné, kde byli Romové evakuováni ze zaplavených území a ubytováni na kolejích. Například obyvatelé pražského Karlína žili dočasně v areálu kolejí Českého vysokého učení technického (ČVUT) na Strahově. Došlo tam k jednomu závažnějšímu konfliktu, kdy musela zasáhnout policie: jeden muž totiž praštil devítileté romské děvčátko a udeření dítěte dokáže Romy skutečně rozbouřit. Přesto nikdo ze zainteresovaných neoznačil situaci za nijak krizovou. „Kromě zmíněného excesu tady žádné takové problémy nemáme. Dochází k běžným drobným konfliktům, jaké se dějí v každé větší společnosti. Lidé jsou stresovaní, sestěhovaní do nezvyklého prostředí,“ potvrzuje Radim Menšík, ředitel Správy účelových zařízení ČVUT. Ladislav Goral, pracovník sekretariátu Rady pro národnostní menšiny, navštívil koncem srpna ubytovnu v Praze na Strahově. „Není pravda, že Romové tam ničí majetek, jak uvádějí média. Personál ubytoven mě ubezpečil, že tomu tak opravdu není a já jsem se o tom sám přesvědčil. Nejvíc mě však překvapilo, že provizorního ubytování využili i někteří Romové, které tato živelní pohroma nepotkala. Je smutné, že zneužívají takovou situaci ve svůj prospěch,“ řekl Ladislav Goral. S fungováním největšího evakuačního centra je spokojeno i vedení Prahy 6. Obyvatelé kolejí tady podle jeho vyjádření pořádají sportovní utkání, koncerty, vše bez komplikací.
V chování a postojích ústecké univerzity a ČVUT nejsou podstatné rozdíly. Obě instituce, v jejichž prostorách Romové bydleli či ještě bydlí, vidí situaci stejně: vše proběhlo v pořádku, žádné velké problémy nebyly. V čem je tedy rozdíl? V postojích regionálních politiků. Blíží se komunální volby. Zatímco například v Praze jsou ve slušné politické straně určité postoje brány jako nevhodné, v Ústí již v minulých volbách objevili tamní politici kouzlo „romského problému“. Případ známé Matiční ulice ukázal, že hra na protiromskou notu má u mnoha voličů úspěch, a tak ústečtí politici po zkušenostech z minulých voleb, opět hrají starou hru. Ubozí a poněkud trapní čeští populisté zkoušejí po vzoru Le Pena, Haidera či Sládka, kolik jim xenofobie a nesnášenlivost vynese. Pokud budou úspěšní, bylo by skutečně vhodné mluvit o druhé živelní pohromě.
Roman Růžička