Krajským koordinátorem romských poradců v jižních Čechách je Roman Slivka. Jako někteří další koordinátoři má zkušenosti z předcházející práce romského poradce. Svou pozici si však musí budovat znovu: na krajském úřadě a u starostů. Jedním z jeho prvních úkolů je přesvědčitstarosty, aby funkci poradce zřídili. Přestože se na okresních úřadech osvědčili, ve městech k nim mají nedůvěru.

Jak početná je romská populace na jihu Čech?
V celém kraji asi 7,5 tisíce Romů, nejvíce v Českých Budějovicích – asi 2000. V dalších okresech je jich kolem tisícovky. Co do počtu Romů na tom jižní Čechy nejsou tak jako severní Čechy nebo Ostravsko, kde jsou jich desetitisíce. Existují tady místa s velkým počtem Romů, ale žádná ghetta tady nejsou.

Kolik měst v Budějovickém kraji zřídilo funkci poradce?
Ze 17 pověřených obcí jich funguje 12. Z toho jsou dva Romové. Zbytek je z majoritní společnosti. Z některých úřadů mám příslib na poradce i na terénního pracovníka. Ani přímo v Budějovicích není tato funkce zřízená. Máme tady jen dva sociální kurátory pro dospělé, kteří jsou pověřeni zabývat se romskou problematikou. Časem na kraji jistě přijdou na to, že by bylo dobré mít v této funkci Roma: zná mentalitu našich lidí, ví, jak to v komunitě chodí. Je třeba najít vzdělané lidi, kteří by byli pro tu práci vhodní. Máme tady například jednoho absolventa Romské střední školy sociální v Kolíně. Bohužel zaměstnat takové lidi v práci, na kterou jsou vyškoleni, je nyní opravdu problém.

V čem se liší práce koordinátora od práce romského poradce na okresním úřadě?
Jako romský poradce jsem více pracoval v terénu, chodil jsem do rodin. Jako krajský koordinátor metodicky řídím lidi, kteří mají romskou problematiku na starosti. Dodnes přesvědčuji starosty a tajemníky, aby zřizovali přímá místa romských poradců. Většinou argumentují, že by to byla pro městský úřad velká finanční zátěž, a já jim vysvětluji, že na to místo vláda vyčlení peníze. Jenže oni raději pověří romskou problematikou někoho ze stávajících zaměstnanců, nejčastěji sociálních kurátory.

Jak spolupracujete s romskými organizacemi?
Dříve fungovala ve všech okresech alespoň jedna. Zrušení okresních úřadů a tím i romských poradců se projevilo natolik, že mnohé organizace musely omezit činnost, neboť nemají dostatek peněz. Romský poradce jim v tom značně pomáhal. Přímo v Českých Budějovicích pracuje sdružení Nevo Dživipen, které má i od města nebytové prostory. Tam děláme vzdělávací činnost. Po zrušení okresního úřadu jsme měli finanční problémy, protože jsme od města dostali prostory s vysokými provozními náklady, které nám pomáhal hradit právě okresní úřad a my najednou neměli peníze na provoz. Město nám potom nabídlo něco levnějšího bohužel daleko od Romů, takže musejí dojíždět. I proto tam chodí poměrně málo dětí: třikrát do týdne asi patnáct.
Letos jsme podali několik projektů, z nichž některé jsou zaměřeny na kulturu. Začátkem června uspořádáme první ročník Romského hudebního jara, na který se nám podařilo získat peníze. Podali jsme také projekty na uspořádání letního tábora a otevření počítačové místnosti pro děti, ale výsledky ještě ne-známe.

Jak jsou organizace finančně zajištěny?
Stále se silně projevuje vliv loňských povodní. Téměř všechno jde na obnovu postižených území, takže kraj pro ně vyčlenil velmi málo peněz. Nabádám organizace, aby projekty podávaly na centrální orgány. Ně-které ale neumějí vypracovat projekt. I to je důvod, proč existují některé romské organizace jenom na papíře a nevyvíjejí žádnou činnost.

Zmínil jste se o protidrogových programech. Jaká je situace mezi mládeží?
Dost špatná. V Českých Budějovicích berou hlavně pervitin a extázi. Tvrdé drogy jako heroin moc rozšířené nejsou. Dost velké problémy s nimi mají také v Písku; tam jsou hlavně čichači toluenu. Nepotkáte tam snad kluka, který by nějakou drogu už neužil. A jsou dokonce rodiny, které už droga zničila. Kradou si na ně peníze i mezi sebou. Na mládež mají drogy přímo devastující vliv.

Máte problémy s neplatiči nájemného?
Nejsou takového rázu jako v jiných městech. Navštěvuji romské rodiny, upozorňuji je na problémy, pomáhám dohodnout splátkové kalendáře. Míra zadluženosti není větší než v majoritní populaci a daří se, aby lidé dluhy spláceli. Za větší problém pokládám zajištění bydlení pro mladé.
Bytová výstavba skončila v roce 1993 a byty podle pořadníku nejsou. Dost velké problémy byly s restituenty, kteří podávali žádosti na vyklizení bytu bez náhrad. Tady byla dost důležitá role romských poradců. Díky jejich pomoci některé rodiny soudní spory neprohrály nebo získaly byt od městského úřadu.

Roman Růžička