Hudba je významnou součástí kultury Romů, spojuje je a doprovází během jejich celého života. Muzikou se dorozumívají, je pro ně prostředkem, který v nich vyvolává stejné pocity, zážitky a připomíná různé životní události. V jejich hudbě je ztvárněné bezpráví, utlačování, omezování lidských práv a svobod.

Hudbou Romové vyjadřují to, co cítí a co neumí vyjádřit slovy. Hudba je spojuje, prožívají společně atmosféru různých událostí. Obyčejná a jednoduchá harmonie nestačí muzikantům ani posluchačům, Romové cítí jinak, a proto používají širokou harmonii, s kterou chtějí píseň obohatit a vyzdobit. Posluchači jsou stejně důležití jako muzikanti a je zajímavé, že obě strany vědí, co je dobrá muzika. Takto se hudebně vyvíjejí nejen muzikanti, ale i posluchači. Romským muzikantům, kteří pronikli do tajů a zákonů hudby, už nestačí jen romská muzika, hledají náročnější hudební formy, kde by našli uspokojení. Někteří ho nacházejí v jazzové muzice, která je jim blízká. Jazz totiž pochází z afrického kontinentu, kde hudba zaujímá významné místo a kde doprovází různé svátky, slavnosti, oslavy a pocty, stejně jako u Romů. Jazz je pro romské muzikanty oblast, kde mohou bez zábran projevit svůj talent, nadání improvizovat, harmonizovat a rytmizovat. V jazzu vyjadřují svoji svobodu a svými nápady dokáží vyzdobit hudební téma tak, že pro některé vzdělané muzikanty se jejich škála improvizací jeví jako nepochopitelná. V oblasti harmonie Romům nestačí jednoduchý a základní akordový doprovod. V jazzových doprovodech používají i akordy ze své folklorní muziky, které jiné národy nepoužívají, a tím vlastně jazz obohacují. Muzikanti rytmus cítí a navíc si ho umí zvýraznit doplňky jako jsou třeba tamtamy, bonga, tamburíny, činely, chrastítka. Rytmus slowfoxu, bosanovy, samby, rumby, swingu podporují luskáním prstů, tleskáním do rytmu či vydáváním hrdelních zvuků podobně jako některé africké kmeny. S rytmem se spojí nitro a duše muzikanta, zejména při swingu, který je dravý, agresivní, provokativní a který se dostal až do romských osad. Bylo úplně samozřejmé tam slyšet saxofon, který si jen tak improvizoval. Dodnes si Romové zpívají v rytmu swingu, dobře se v něm cítí a ve čtyřčtvrtečním taktu zvýrazňují tleskáním druhou a čtvrtou dobou. Z Romů se zrodili významní světoví jazzoví muzikanti, například kytarista Django Reinhardt, který v jazzu ovlivnil improvizaci, harmonii i rytmus. V dnešní době je velice významným jazzovým kytaristou a miláčkem Ameriky Rom Bireli Lagrene, který svojí bravurní technikou a improvizacemi dokáže posluchače dovést do takového transu, že zapomínají i tleskat. Na jeho koncerty přicházejí nejvýznamnější světové jazzové osobnosti. Z domácí jazzové scény byl v 60. letech uznán druhým nejlepším jazzovým kontrabasistou na světě Antonín Gondolán. V oblasti jazzové hry na kontrabas je také známý a žádaný 24letý Josef Fečo. Tito významní jazzoví muzikanti mají původ slovenský a velké jazzové osobnosti se rodí na Slovensku mezi Romy i dnes. Jedním z nich je klavírista Gabriel Jonáš nebo jazzový houslista Viliam Farkaš. Romové obohacují jazz romskými hudebními prvky z oblasti folkloru, folku, ale i romského popu, protože jim k tomu jazz skýtá prostor.