V době od 22. do 25. května proběhla v Berlíně konference o holocaustu, aniž by vzbudila širší zájem veřejnosti. Konference byla doprovázena festivalem romských hudebních skupin.
Organizátorem obou akcí byla nevládní romská organizace Romano rat, vedená Dr. Rajko Djuričem, ještě donedávna prezidentem Romani union.

Dosti velký časový prostor konference, shrnuto podle pronesených témat, byl věnován odrazu holocaustu v literatuře. Rajko Djurič se snažil tento ráz konferenci vtisknout. Je to ostatně jeho doména jako významného romského spisovatele.
Několik příspěvků bylo věnováno líčení hrůzných událostí romských pamětníků z Německa a jedné pamětnice z Ruska. Polský historik Dlugoborsky nás zahrnul nesmírným množstvím historických událostí, které se vázaly k Romům a jejich osudu v koncentračním táboře Auschwitz.
Na úkor někdy bezbřehé a zbytečné rozvláčnosti příspěvků a neschopnosti moderátora přispět k jejich omezení a jisté konferenční kázni, nebyly proneseny příspěvky jiné, v programu avizované – a jak bylo možno soudit, více věnované politickým aspektům reflexe holocaustu do současnosti. To by jistě přispělo k reálnějším závěrům konference, což se bohužel nestalo.
Závěr vyzněl ve stížnostech, které sice mají své oprávnění, ale zatím nikam dále nevedou:

„Romové byli postiženi a decimováni jako národnost, stejně jako Židé. Obrovské finanční prostředky, uvolněné švýcarskými bankami, dosud jen málo nalézají své adresáty v romských kruzích.“ Byli jmenováni garanti z romských organizací, kteří by měli zaručit využití těchto financí, teď už nejspíše na projekty vedoucí k pozvednutí romského národa při překonávání následků genocidy Romů, když už alespoň individuální odškodnění probíhá. Kdy se tak stane a jak to vše dopadne, nikdo neví.
Ani závěry konference (žádné nebyly) nedokázaly dospět ke konkrétním krokům a ke stanovení úkolů, které by tento cíl přiblížily.
Konference, dovolím si říci, probíhala chaoticky. Tlumočení bylo příšerné. Přítomní Romové dosti používali romštinu, což bylo dobré, kdyby ji ovšem někdo dokázal aspoň vyhovujícím způsobem převést do angličtiny a němčiny.
Obecně lze říci: příspěvky se stále nesou v oblasti pronášených stížností a tužeb, které ovšem nemají žádnou oporu v reálné situaci. Potud ani tady nic nového!

Karel Holomek
Foto: autor