Berlín sám je jedno velké staveniště. Rozestavěnost je tak veliká, že Berlín je velmi zadluženým městem. Dokonce se uvažovalo o zrušení berlínské zoo. To se naštěstí nestalo.

Všude je plno jeřábů, zábran a výkopů. Staveniště jsou zabezpečena stále ještě lépe než u nás, ne však tak, aby vzbuzovala uznání o pověstné německé pečlivosti. To už jaksi pominulo, pokud jde o Berlín. Je to asi důsledek faktu, že vše se to děje v bývalé východní části Berlína, že Berlín bylo rozdělené město. Pozůstatky berlínské zdi můžete ještě někde shlédnout. Člověk jen žasne, jak tento předěl, realizovaný v pověstné zdi, lze ještě dnes vytušit v rozdílné architektuře. Zdálo se mi, že v chování lidí tyto hranice už rozpoznat nelze.
Projíždíteli vlakem od Hřenska a pozorujete krajinu, neshledáváte příliš velkého rozdílu mezi německou a českou krajinou: zchátralé stavby a opuštěné továrny jako u nás. Jen „bludné skládky odpadu“ nenajdete.
V Berlíně jsem za těch několik dní nezahlédl bezdomovce nebo žebráka. Německo je přece jen bohatá země. Chodit po „Alexanderplatzu“ a obdivovat úžasnou moderní stavbu televizní věže a hned pod ní kašnu s nádhernými bronzovými sochami z předminulého století, už nemusí patřit jen do oblasti turistických atrakcí bez náležité pointy. Jako už brzy budoucí Evropané si můžete dopřát i slušnou večeři v jedné z mnoha restaurací, rozesetých v blízkém okolí, aniž byste museli úzkostlivě počítat euro.
V těsné blízkosti Reichstagu (německý parlament – Bundestag) je už vybráno a schváleno místo pro postavení památníku snad 500 000 zemřelých Romů z celého světa v době druhé světové války.
Je to dobrá a významná symbolika: Reichstag – místo nacistické zvůle, jako by se kál těm přítomným pomyslným zemřelým Romům za své hanebné činy. Jestliže je to tak možno chápat, pak se přece jen něco dává do pořádku.
Ostatně, před Reichstagem už jeden památník je. Jsou to jakési kovové desky se jmény poslanců německého parlamentu, kteří byli popraveni nebo zemřeli za nacistické diktatury pro své názory.
A ještě jeden symbol, který stojí za zmínku: na střeše Reichstagu se tyčí obrovská skleněná kopule. Vyjímá se jako pěst na oko v architektuře stávající zástavby. Ta kopule byla vybudována až po sjednocení Německa. Do té doby tam zela díra po vybombardované části. Mělo to symbolizovat definitivní porážku nacistického Německa. Viděl jsem tam chodit dokola spousty turistů. Jistě jim tento fakt nezůstal utajen.

Karel Holomek
Foto: autor