Policistovi pražské zásahové jednotky hrozí trestní stíhání za omezování osobní svobody, porušení domovní svobody, násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci, protože v noci na 13. května v Popovicích u Jičína spolu s dalšími čtyřmi policisty vtrhl do bytu romské rodiny a fyzicky napadl její členy. (O incidentu jsme podrobně informovali v Rh č. 16.) Událost byla prošetřena Inspekcí ministra vnitra, která podala návrh státnímu zástupci k obvinění policisty. Marie Masaříková, mluvčí ministerstva, uvedla, že ostatním policistům se nepodařilo prokázat trestný čin spolupachatelství. Také se nepotvrdilo, že by se policista dopustil trestných činů z rasových důvodů.

K událostem, při nichž byli Romové fyzicky napadeni příslušníky policie, došlo mnohokrát, a pokud byly prošetřované touto inspekcí, výsledkem většinou bylo zjištění, že policisté byli v právu a jejich zásah byl v souladu se zákonem. Do podobných situací se dostali nejen Romové. V mnoha dalších případech se po vyšetřování Inspekce ministra vnitra zjistilo, že zákon stál na straně policistů, a tím se případy uzavíraly. Právě na systém nedůsledného a nestranného vyšetřování přečinů spáchaných v řadách policistů upozorňuje Amnesty International ve své výroční zprávě za minulý rok, v níž také zaznamenává podezřelé okolnosti úmrtí muže romského původu při policejním vyšetřování, kdy údajně Vladimír Pecha spáchal sebevraždu skokem z okna na policejní služebně v BrněKrálově Poli. Kriticky je hodnocen systém, ve kterém stížnosti na jednání policistů vyšetřují jejich kolegové, a všichni mají stejného nadřízeného – ministra vnitra. Tento stav v Policii ČR kritizovala Komise OSN pro lidská práva již v roce 2001 s tím, že takový systém nemůže být důvěryhodný a objektivní. Ministr vnitra Stanislav Gross takovou kritiku odmítá, ale doposud se v jeho systému inspekce nic podstatného nezměnilo.
Policie, jako jedna z nejvýznamnějších státních institucí, musí každodenně obhajovat svoji důvěryhodnost a je velice důležité, aby veřejnost neměla důvod o ní pochybovat. Výkon služby policistů musí být na vysoké profesionální úrovni, protože se jedná o nejvýznamnější službu veřejnosti. Pokud dojde k selhání jednotlivce, policie jako instituce musí naprosto transparentně prokázat, že šlo o individuální záležitost, s níž se umí odpovědně a objektivně vyrovnat. Přestože Policie ČR zkvalitnila v uplynulých letech výkon své služby veřejnosti, mnohá individuální selhání policistů na tento pozitivní výsledek vrhají stín. Chceli Policie ČR jako instituce obstát v otázce důvěryhodnosti, musí své vnitřní záležitosti řešit mnohem propracovanějším systémem, jehož základ budou tvořit principy nestrannosti a objektivity. Zahraniční kritika je pro Policii ČR podnětem k uvědomění si vlastních nedostatků i výzvou k tomu, aby učinila potřebná opatření k nápravě.

Ondřej Giňa